Podtřídy těchto bytostí měli zvláštní pojmenování, např. elfové (viz.), sylváni (zdržující se v lesích), syrény (zdržující se v mořích), pygmeové (obývající hory), patří sem i vodníci a rusalky, " světýlka ", " ohniví mužové " a další.
V pohanských dobách byli tito duchové (bůžkové) předmětem četných kultů (duchové hájů, studánek, potoků, atd.). Jejich nejvyšším vládcem byl Velký bůh Pan.
V lidových pověstech vystupují jako víly, lesní žínky a lesní muži, polednice, skřítkové, bludičky, plivníci, bubáci, šotkové, pidimužíci, hejkalové, permoníci, divoženky a další. Také tito duchové živlů či elementárové jsou ovšem astrální bytosti, které oživovaly mýty a pohádky všech kultur (v řecké mytologii např. najády, dryády, fauni, kentauři atd.). Projevují se jako personifikace daného živlu, jsou-li příslušným magickým způsobem evokováni, jen zřídkakdy se některým dětem zjevují i spontánně. Některé druhy jsou človku nebezpečné a nepřátelské, jiné naopak přátelské nebo nevyhraněné. Zmiňuje se o nich již démonolog Proklus a všichni významní okultisté středověku (Trithemius, Agrippa z Nettesheimu, Paracelsus, ktery o nich napsal zvláštní pojednání De Nymphis, Sylphis, pygmaeis et salamandribus). Démonolog M. Delrio podává popis šesti druhů elementárů. Podrobně popsal jejich život a zvyky N. de Montfaucon de Villarseaux (hrabě Vilars) v pověstné knize Comte de Gabalis, ou entretiens sur les science secrétes (Amsterdam 1715) a nověji pak vizionář E. Bäzner (1924). Ve spisech o magii P. de Abana, C. Agrippy z Nettesheimu, ve Faustově Magii naturalis, v Papusových Základech praktické magie a jinde jsou uvedeny návody k evokaci elementárů. Sami jen vzácně vyhledávají člověka a projevují se mu (obvykle jen dětem). Protože elementárové znají různá přírodní tajemství a ovlivňují různé přírodní jevy jako např. růst rostlin a kovů (!), staří mágové je citovali, aby se jich na tato tajemství dotazovali, nebo aby jim byli elementárové nápomocni. E.Mapple (Hexensabbat, 1978) uvádí, že sedlák G. Pickingale z Canewdonu v hrabství Essex v Anglii (zemřel roku 1909 ve věku přes sto let) používal při žních služeb skřítků-koboldů, kteří mu za půl hodiny sklidili pole, zatímco pokuřoval dýmku. Duchové živlů na sebe mohou brát i lidskou podobu, jejich postavy jsou však menší (někteří jsou velcí jen několik centimetrů), zjevy nekterých druhů mohou nést znaky kontaminace lidských a zvířecích tvarů. Jejich život a zvyky jsou podobné lidským, rodí se a umírají, přijímají potravu, baví se tanci, "pracují", ale vše se děje jen v rámci daného živlu. Reprezentují zvláštní cestu evoluce života, jsou v pravém slova smyslu " duchy živlů " a mají určité postavení v řádu světa. Elementárové mohou být tvořeni také magickou cestou z jednoho nebo více elementů. Jsou substilnější a tím i pronikavější a na hmotné úrovni mohou působit jako nástroj. Uměle vytvoření elementárové jsou proslulí " džinové " arabské magie. Elementár však může magika vampyrizovat, a to nejen ve spánku. Je mu třeba dát tvar a jméno, ale za jeho činnost nese magik karmické důsledky. Elementár se ničí určitým rituálem, znamením a spálením jména. V Orientě se umělí elementárové nazývají " yidas " a jsou poutáni v tzv. " kylichorech ", stavbách z kamení na odlehlých místech. Tyto stavby lze vidět i v Tibetu. Magická projekce elementárů se uskutečňuje - obvykle několikrát - do dřevěné koule. Pak je elementár pojmenován, určí se jeho trvání a ůkol a je připoután na určité místo. Po odeslání je nutno s elementárem přerušit spojení.
Pokud se jako forma pro elementára zhotovuje figurka člověka, udělá se v místě páteře dutý otvor, který se plní fluidickým kondenzátorem a poté se zalepí směsí ze 2/3 hlíny a 1/3 vosku. Kondenzátorem může být krev nebo sperma, vsáklé do kousku vaty (F.Bardon).

Pokračování příště.

Back to FOX´s HOME PAGE