HYPNÓZA - NÁČRT DĚJIN aneb PRASTARÉ PRAKTIKY HYPNÓZY Hypnóza je tak stará, jako lidstvo samo. Dochované klínopisné nápisy ze zemí na Eufratu a Tigridu ukazují, že nejstarší kulturní národ země, Sumerové, již ve čtvrtém tisiciletí před Kristem hypnózu znal a dovedl jí používat týmž způsobem, jak jí užíváme dodnes. Ve slavné kněžské škole v Uruku (biblický Erech) byla od nepaměti přechovávána písemná památka, která se díky neustálému opisování zčásti dochovala až dodnes. Obsahuje nezvratné důkazy pro to, že již v tehdejších dobách zvlášť k tomu školení lékaři z řad kněží uzdravovali nemocné hypnotickou sugescí ve spánku. Byli již tehdy rovněž známy tři stupně hypnotického stavu, zcela obdobné dnešnímu rozlišování lehké, střední a hluboké hypnózy. Také v nejstarší indické sanskrtské listině, Mánuově zákoníku, se již popisuje obdobné členění hypnózy. Zde se hovoří o bdělém spánku, snovém spánku a blaženém spánku. U mnoha pokročilých technik jógy hraje i dnes velkou roli autohynóza. Také ve starém Egyptě se již hynózy užívalo terapeuticky. Metody, jichž tehdy léčitelé při aplikaci hypnózy používali, jsou popsány na tři tisíce let starém tzv. Ebersově papyru. Požívané postupy jsou velmi podobné dnešním. Egyptští kněží byli současně lékaři svého lidu. Navozovali hypnózu tím, že nemocným drželi před očima oslnivě lesklý kovový disk, aby jim unavili oči a uvedli je tak do hypnotického spánku. Máme zde co dělat s počátky dodnes běžně užívané fixační metody. Znali již také vkládání rukou s odpovídajícími sugescemi. V jedné egyptské listině se třeba praví : »...vlož na něj ruce, abys utišil bolest a řekni, že bolest zmizí.« Existovaly tehdy chrámy, v nichž nemocní, kteří u bohů hledali uzdravení, směli spát. Slavný byl Serapidův chrám v Kanópu a chrám Isidiny. Také u Řeků byla hypnóza známa jako chrámový spánek. Nemocní, kteří chrám navštívili, museli nejdříve po určitou dobu držet stanovenou dietu. Přípravy k vlastní léčbě pokračovaly vonnými koupelemi a rituálními očistami. Pak některý z kněží nemocným vyprávěl o různých úspěšných případech uzdravení, aby je náležitě naladili pro následující dění a vystupňuval v nich napětí nadějného očekávání. Teprve potom se nemocní směli uložit v chrámu k spánku. Během spánku šeptali kněží každému z nemocných do ucha určité sugesce, aby v nich pod vlivem chrámové atmosféry aktivovali jejich sebeúzdravné síly. Před tím museli nemocní slíbit, že vším, co jim bohové ve spánku oznámí, se také opravdu budou řídit. Chrámovým prostorám byl připisován zvláštní význam a léčivá moc. Po probuzrní vykládali pak kněží nemocným jejich sny a znovu je důtklivě nabádali, aby se radou bohů řídili. I tehdy však, stejně jako dnes, existovali nemocní, kteří nemohli usnout a nemohli tak být hypnotizováni. Pro ty zde byli kněží se schopnostmi medií, a ti jim styk s bohy zjednávali v transu. Ve slavném Apollónově chrámu v Delfách seděla na zlaté trojnožce kněžka nad spárou ve skále, z níž vystupovaly páry. Ty ji uváděly do transu a ona na dotázání sdělovala úradek bohů. V jiných chrámech se transu docilovalo rituálním pálením určitých bylin. V průběhu tisíciletí tak užívali hypnózy sumerští, egyptští a řečtí kněžští lékaři, jakož i perští mágové a hinduističtí jogíni. Také Římané znali média, která nemocným a žadatelům o radu zprostředkovala styk s bohy. Dokonce i filosofové využívali mocného účinku hypnotické sugesce. Tak například římský básník Porphyrius z 2.st. po Kr. podává zprávu o vědeckém sporu, který spolu vedli filosofové Plotinus a Olympius. Jejich žáci se mezi sebou přeli, kdo z obou filosofů má větší znalosti. Nakonec Plotinus vyzval Olympia » na magická umění «. Toto zápolení se mělo konat v přítomnosti žáků obou rivalů. Plotinus přistoupil k Olympiovi, díval se mu několik minut do očí a vzkřikl tak nahlas, aby to všichni okolo slyšeli: » Hleďte, teď se Olymiovi břicho stáhne a sevře jako měšec. « Olympius okamžitě pocítil bolest a doznal, že Plotinus vládne většími duchovními silami než on. Užití hypnózy v podobě chrámového spánku se udržovalo až do poloviny 6.století. Potom dědictví chrámových kněží stále víc přebírali křesťanští kneží a zázračně uzdravovali modlitbami, svěcenou vodou, a ostatky světců, a také vkládáním rukou. Na tom se podíleli papežové a králové. V Novém zákoně čteme: » Na nemocné budete vkládat ruce, a bude se jim dařit lépe... « V 11.st. se poprvé setkáváme s tradicí autohypnózy u mnichů řádu hésychastů na hoře Athos. Ti užívali k navození určitého stavu autohypnózy soustrředění pohledu obou očí na vlastní pupek. Říkalo se jim proto omfalopsychikové či pupkohledci. Theophrastus Bombastus von Hohenheim (1493 až 1541), zvaný Paracelsus, učil, že rozhodujícím činitelem (agens) jakéhokoliv uzdravení je vždy » lékař v nás «. Uváděl, že mniši v Korutanech léčí nemocné tak, že je nechávají pohlížet do zářící křišťálové koule. Nemocní prý potom obvykle upadnou do hlubokého spánku. Ve spánku dávají mniši nemocným sugesce potřbné k uzdravení, a to prý také většinou nastává. Teprve inkvizice způsobila, že tato léčitelského umění upadla v zapomnění, neboť každý, kdo ji ovládal, se dostával do nebezpečí, že bude upálen jako zaklínač spolčený s ďáblem. HYPNÓZA Hypnóza a sugestivní terapie jsou přístupy v tradici nejstarší. Dosud jsou součástí léčby v puvodních kulturách jako součást rituálu. Sugesce je v každodenním životi zcela běžný jev. Při sugesci dochází k nekritickému přijetí myšlenky, přičemž myšlenka může být sdělena verbálně nebo nonverbálně. Člověk si nemůže ověřovat všechny informace, které získává z okolí, přímou zkušeností. Proto přijetí většiny informací předpokládá ve větší či menší míře sugestivní ovlivnění. Jednou z duležitých proměnných, která se podílí na účinnosti sugesce, je autorita, která myšlenku podává. Dalším faktorem je subestibilita příjemce. Užití bdělých sugescí je v medicíně velmi časté. Jsou obsaženy již v anamnestickém rozhovoru a kombinují se s racionální terapií. Lékař používající bdělých sugescí bývá oblíbenější, protože dá nemocnému více naděje, podporuje víru ve zlepšení nemoci. To může příznivě ovlivnit jak psychický, tak somatický stav. Sugestivní moment se uplatňuje také jako placebo efekt. Víra v neobyčejné pusobení nějakého léku nebo terapeutického postupu sama o sobě může u pacienta vyvolat pocit subjektivního zlepšení. Při sugesci i hypnóze převládá direktivní přístup terapeuta a je využívána jeho autorita. Hypnóza je psychický stav charakterizovaný zvýšením sugestibility, zvláštním vztahem mezi hypnotizérem a hypnotizovaným (raportem), spočívajícím v ovlivnění vnímání, úsudku, emocí i chování ve směru sugescí, a změněným stavem vědomí. Hypnóza se podle hloubky stavu dá klasifikovat na tři stádia: somnolenci, hypotaxii a somnambulismus. Somnolence se projevuje ospalostí, pociťováním únavy a tíhy, uvolněností, motorickým klidem. Subjekt je schopen otevřít oči a vystoupit z hypnózy. Hypotaxie se projevuje prohloubením ospalosti, neschopností otevřít oči z vlastní vůle, nastává ztráta volních pohybů, subjekt musí z větší části vyhovět příkazům hypnotizéra, amnézie však není. Somnambulismus se projevuje vysokou subestibilitou a amnézií na stav hypnózy. K vyvolání hypnózy se nejčastěji využívají monotónní unavující podněty (např. nepřerušené sledování určitého předmětu pacietem) v kombinaci se slovní sugescí o nastupujícím spánku nebo pouhá autoritativní slovní sugesce o nastupující hypnóze. Nejčastěji se používá k navození hypnózy uspávací metody. Provádí se tak, že pacient se pohodlně usadí nebo uloží, vyzve se, aby fixoval očima nějaký bod. Hypnotizér promlouvá k nemocnému verbálními sugescemi. Sugeruje únavu, ospalost, tíhu víček a zavírání očí. Pacient v hypnotickém stavu přijímá terapeutovy sugesce, které se mohou týkat odstranění symptomu nebo navození příjemných prožitků. Hypnóza má široké uplatněiní, používá se k navození abreakce, jako prostředek analgezie, k hypnoanalýze. Sugestivní a hypnoterapeutický přístup obsahuje celou řadu technik a přístupů. Možnost léčení záleží na pacientově sugestibilitě (schopnost reagovat na sugesce) a hypnabilitě (schopnost dostat se do stavu zvýšené sugestibility hypnózou). Ne každý vysoce sugestibilní člověk je hypnabilní a naopak. Léčení hypnózou se provádí individuálně nebo kolektivně a používá se hlavně k jednorázovému odstranění jediného příznaku (např. dissociativní obrny) nebo postupnému odstraňování obtíží v sérii sezení. Hypnotické terapii se vytýká většinou krátkodobost účinku, ale v řadě případů jefekt trvalý. PSYCHOSOMATICKÁ MEDICÍNA Přesto, že hypnóza již byla uznaná jako oficiální léčebná metoda, stále ještě vzbuzuje mezi lidmi obavy z něčeho nevědeckého, magického, možná škodlivého. Zde je ukázka jejího léčebného využití. Průběh hypnózy Sugesce je informace, představa nebo myšlenka, která je přijímána jako realita nezávisle na tom, zda jde či nejde o skutečnost. Sugesce působí nejsilněji v hypnóze, která je vyvolávaná jinou osobou, méně při autohypnóze, kterou si jedinec může navozovat sám. Sugescí můžeme do určité míry ovlivňovat určité negativní emoční stavy a některé potíže. Ovlivnění záleží na sugestibilitě dané osoby. Sugescí se nedají dobře ovlivnit základní temperamentové vlastnosti. Nemůžeme tedy pomocí hypnózy nebo autosugesce udělat například z cholerika flegmatika. Hypnóza se provádí v klidu, v pohodlné poloze. Osoba, která hypnózu navozuje, nás sugestivními větami postupně dostává do spánku. Schopnost pohroužení se do hypnózy závisí též na ochotě pacienta spolupracovat. Většinou se na začátku soustřeďuje na některý bod v místnosti (fixační metoda), zatímco poslouchá slova hypnotizéra. Postupně se mu bod začíná rozmazávat. Hypnotizér říká: "Tělo se uvolňuje, víčka pálí, jsou těžká, oči jsou unavené, mrkají, zavírají se." Uvolnění přechází ve spánek, ve kterém pacient vnímá slova hypnotizéra. Hypnóza se někdy navozuje tím, že si pacient představuje na návod hypnotizéra krajinu, západ slunce, procházku zahradou aj. V hypnóze reaguje pacient na sugestivní věty. Např.: "Ruka je lehká, stále lehčí, zvedá se." Pacient zvedá ruku, aniž by tuto činnost ovlivňoval vůlí. Reaguje též subjektivním prožitkem, např. na slova: "Váš stav se zlepšuje, úzkosti se zmenšují, máte větší důvěru v sebe, lépe hájíte své zájmy." Může rovněž prožít určitý konfliktní zážitek, který si tak odreaguje. Někdy se hypnóza kombinuje s tzv. autostimulačním manévrem, s jehož pomocí sám pacient uvádí do činnosti určitý efekt prožitý při sugesci. Během hypnózy se například vsugeruje, že v bdělém stavu při sevření pěsti přestane mít strach, dušnost, zmizí bušení srdce apod. Hypnózou se dají léčit různé stavy úzkosti, bolestivé stavy (bolesti hlavy, neuralgie), lehké deprese (snažíme se o obnovení zájmu o činnost), některé osobnostní postoje, hysterie, kouření, spatická tortikolitis (pacient stáčí hlavu na některou stranu), tiky, některé kožní nemoci (bradavice, svědění). Může se použít též u operace (k snížení množství narkotika), u porodu, poruch menstruace, u sterility, v zubním lékařství, u poruch chování u dětí, koktavosti a dalších potíží. Autohypnóza Autohypnóza se liší od hypnózy tím, že si sugesce dává pacient sám. Někdy je možné použít hypnózy k naučení navozování určitého stavu, který si pak pacient sám vyvolává autohypnózou. Při autosugesci (autohypnóze) je třeba mít důvěru v tuto metodu. Začíná se většinou svalovou relaxací, soustředěním se na dech. Je dobře se poddat monotónnosti, např. tikání hodin. Formulujeme si reálný cíl, uvědomujeme si předem připravené krátké formulace, které mají být pozitivní: "Hlava mě nebolí.", "Alkohol je mi lhostejný." Formulace (předsevzetí) jsou zaměřené budˇ na tělesné potíže ("Srdce tluče klidně.", "Žaludek pracuje pravidelně."), nebo na potíže psychické ("Úzkost se zmenšuje.", "Starosti jsou mi lhostejné.", "Jsem jistý a rozhodný."). Léčebné využití Hypnóza se zkouší jako doplňková léčba u všech klasických psychosomatických onemocnění. Mezi ně patří např. plicní astma. U tohoto onemocnění je možné působit budˇ přímo při záchvatu (vsugerovává se pravidelný dech a uklidňování), nebo ve fázi klidu. V hypnóze se snažíme o celkové uvolnění, potlačení obav ze záchvatů, snižování pohotovosti k záchvatům, zafixování klidného dýchání. Pomocí autosugesce si pacient může navozovat teplo v hrudníku a chlad v hlavě a krku. Dále se snažíme o ovlivnění osobnostních rysů pacientů s astmatem, kteří jsou často silně závislí na některých osobách. Mezi srdečně cévních poruchy, u nichž se používá sugesce, patří zvýšení krevního tlaku, bušení srdce, zrychlená srdeční činnost, funkční bolesti u srdce, angina pektoris. V hypnóze se snažíme zejména o navození hluboké relaxace, duševní klid, odpoutání se od starostí a konfliktů. Pacient se musí naučit nebrat na sebe přemíru povinností, "snížit laťku". Dále se dávájí sugesce: "Srdce pracuje samo, nevěnujeme mu pozornost, nepravidelnosti a bušení jsou mi lhostejné." Časté je použití hypnózy u zažívacích poruch, které jsou do určité míry též ovlivňovány psychickým stavem. Např. u achalasie, kdy je narušen otevírací reflex svěrače před žaludkem, takže se potrava do žaludku nemůže dobře dostat. Pacient při hypnóze vnímá sugestivní slova terapeuta o tom, že přechod z trávící trubice do žaludku je volný, otevřený, potrava prochází bez problémů do žaludku. Dále je možné použít hypnózu u vředové choroby žaludku a dvanácterníku, kde nepříznivě působí dlouhodobé stresové stavy či přepracování: "Žaludek pracuje pravidelně, trávení se zlepšuje, zvětšuje se chuť k jídlu, mizí pocity bolesti." Rovněž u ulcerozní colitidy (vředovitý zánět tlustého střeva) se používá sugestivních technik. Hypnózou se snažíme navodit psychický klid, pocit bezpečí a jistoty, neboť tito pacienti jsou často úzkostně pečliví. Rovněž se dají ovlivnit některé zácpy a průjmy. U zácpy se vsugerovává v hypnóze, že v určitou dobu (např. ráno po vstávání) začíná zvýšený pohyb střev, obsah se dostává do konečníku. Opačné sugesce (zabraňující zvýšenému pohybu střev) se dávají u průjmů. Hypnóza se může použít u některých poruch močení, zejména u funkčního (neurotického) častého nutkání, u nočního pomočování dětí apod. Jako doplňková léčba se osvědčila u obezity. V tomto případě se dávají sugesce, že pacientovi nebudou chutnat jídla sladká, tučná a moučná, ale jen libové maso, zelenina, netučné sýry, luštěniny. Současně se dávají instrukce o důležitosti cvičení, klidného a pomalého stravování. Různé výsledky přináší léčba mentální anorexie (odmítání potravy), jíž trpí většinou dívky, které chtěly zhubnout pro svůj domnělý nebo skutečný sklon k obezitě. Získat je pro hypnózu nebývá lehké. Sugesce se zaměřují na obnovení pocitu hladu a rozumného postoje nad nadměrnou snahou zhubnout. Podstatu hypnózy zatím vědecky vysvětlit neumíme. Její teorie jsou pouze hypotézami. Sugestivní techniky u některých zmiňovaných nemocí jsou často pouze dopňkovou metodou léčení. Totéž platí i z individuálního hlediska, neboť předpokladem úspěchu je zvýšená sugestibilita, hloubka hypnózy, opakování léčebných sezení jednou či vícekrát za týden po dobu několika měsíců. Efekt je někdy jen přechodný, což se dá zlepšit zvládnutím autohypnózy, kterou si pacient může navozovat sám. HYPNÓZOU (nejen) PROTI KOUŘENÍ Současná doba nabízí mnoho způsobů, jak člověka zbavit zlozvyků škodících jeho zdraví, například kouření, alkoholismu či přejídání. Jako příklad uveďme akupunkturu či různé substance, znechucující nebo nahrazující uvedené "drogy". Hypnotizéři se soustředí na přeprogramování těch informací v podvědomí pacienta, které vytvářejí největší překážky v procesu zbavování se návyku. Je mnoho postupů, jak toho dosáhnout, a většinu z nich drží terapeuti v tajnosti, neboť mezi nimi existuje jistá konkurence a soutěživost. V následujícím článku je popsán jeden z postupů, jakým lze zbavovat klienty závislosti na kouření. Při sledování klientů po dobu jednoho roku po zákroku s ním bylo dosaženo jedné z nejvyšších účinností ve Spojených státech amerických (85 %). Před návodem "jak na to", si všimněme některých všeobecných aspektů, týkajících se tohoto problému. Přeprogramování Hovoříme-li o přeprogramování podvědomí, uvědomme si, o jak zásadní změnu mysli jde. Mozek člověka se programuje po celý život, každou hodinu, každou minutu, ba i každou vteřinu bdělého stavu. I ve spánku zpracovává informace nebo přijímá nové formou mimosmyslového vnímání. Mysl dospělého člověka tedy obsahuje množství informací získaných ve škole, z médií, od rodičů... Přeprogramování v tomto smyslu tedy znamená pouze změnu té informace, která způsobuje potíže. Velikost změny je přirovnatelná ke změně kapky v moři. Obavy o to, že hypnotizér změní člověka, jsou tedy úplně bezpředmětné. Proč je obtížné přestat kouřit Hlavním důvodem je informace uložená hluboko v podvědomí, které říkáme zvyk (v tomto případě zlozvyk) a určitá hladina jedů v krvi (hlavně nikotinu), která způsobuje závislost. Je možné zaútočit na oba původce problému najednou. U narkomanů se běžně detoxifikuje tělo hladovkami a vymýváním tlustého střeva. Tohle jsou však nepříjemné záležitosti, na něž nejsou hypnotizéři vybaveni, a proto se většinou omezují na přeprogramování podvědomí za cenu, že určité procento klientů propadne sítem. Ale závislost na nikotinu není až tak drastická jako na "těžkých" drogách. Hypnóza versus silná vůle Přestat kouřit pomocí silné vůle je obtížné, ba i nebezpečné z několika důvodů. Kuřák svůj zlozvyk pomalu prohlubuje. Každým vdechem kouře se ujišťuje o tom, že mu kouř přináší požitek. Po dlouhé době dostane identifikaci kuřáka tak hluboko do podvědomí, že jí lze těžko odporovat. Když se vědomě rozhodne přestat kouřit a silou své vůle to prosazuje, pak to znamená, že jeho vědomí bojuje proti jeho podvědomí. A tohle může způsobit tak nepříjemný pocit, jako když sedíte na jehlách. Jsou otrlí lidé, kteří silou vůle zvítězí - ovšem za jakou cenu? Za cenu poškození nervů, určitých nervových pochodů nebo i funkce žláz. S takovými lidmi není k vydržení. Ve většině případů je podvědomí silnější a člověk ve svém předsevzetí selže. Na druhé straně hypnotizér nemůže z kuřáka udělat nekuřáka, pokud se on sám pro to vědomě nerozhodne. K úspěchu je zapotřebí spolupráce klientova vědomí a podvědomí. Naštěstí hledáním pomoci, kterou kuřák volí, sám napomáhá dosažení cíle. Určitou dobu totiž zápasí sám se sebou, má-li přestat kouřit. Pak se rozhoduje jak. Zvolí-li hypnózu, musí hledat hypnotizéra. Zvolí takového, o němž slyšel, a proto mu důvěřuje. Podmínky pro úspěšnou terapii jsou v tomto okamžiku z jeho hlediska splněny. Teoreticky je možné přeprogramovat podvědomí i autosugescí bez pomoci hypnotizéra. To ovšem vyžaduje takovou disciplínu, že bez speciální metody je to takřka nemožné. Dobrý hypnotizér naproti tomu zbaví připraveného a odhodlaného klienta zlozvyku kouření během jedné hypnotické seance. Délka seance závisí na schopnostech hypnotizéra i klienta. Samozřejmě, necítí-li se klient v nové roli (nekuřáka) pohodlně, lze sugesce v poněkud pozměněné formě po několika dnech upevnit v dalších seancích. Příprava klienta Při prvním kontaktu s klientem především zjistíme, je-li pevně rozhodnut s kouřením přestat. Při nerozhodnosti ho vyzveme, aby na sobě pracoval svým vědomím a učinil závazné rozhodnutí. Až bude připraven s kouřením skoncovat, dohodneme se na sezení. V případě, že nemá žádné předběžné znalosti o hypnóze, nabídneme mu základní informace. Má pak větší šanci nové informace přijmout. Před sezením mu vysvětlíme, jak mu může hypnoterapie pomoci, včetně významu post-hypnotické sugesce, aby byl připraven ji přijmout. Tím do jeho mysli implantujeme zárodek napětí pro udržení pozornosti během terapie, stejně jako to činí autoři románů. Provedeme pár testů ke zjištění sugestibility a podle toho se rozhodneme pro druh indukce, tj. metodu, jak klienta uvést do hypnotického stavu. Pro většinu nových klientů se volí metoda postupné relaxace, tj. při relaxační hudbě se dávají sugesce navozující dobrou pohodu, uvolnění všech částí těla apod. Ke stejnému účelu je možné užít různých relaxačních fantazií. Indukce může začít. Když usoudíme, že bylo dosaženo maximální hloubky tranzu (v závislosti na schopnostech klienta i hypnotizéra), skončíme indukci a začneme s terapií. Čím je trans hlubší, tím je vyšší účinnost terapie. Ovšem i v mělkém tranzu (hypnoidálním) lze následujícím postupem dosáhnout úspěchu. Terapie Nejprve promlouváme ke klientovi o účelu, za kterým k nám přišel. Ujistíme ho, že úkol splní, bude-li dávat dobrý pozor a přijímat všechny sugesce bez výhrad (v hlubších stavech hypnózy ani jinak nemůže). Poté mu odhalíme obsah cigaretového kouře: nikotin, oxid uhelnatý, čpavek, formaldehyd, páry kyanovodíkové kyseliny... U každé substance uvedeme zhoubný účinek na jednotlivé orgány. Účelem této části terapie je znechutit kouření. Dále pak působíme na ego klienta následujícími větami: "Jste důležitý člověk. Zasloužíte si jenom to nejlepší. Vaše zdraví je na prvním místě. Vaše zdraví je to nejcennější, co máte. Ti, kteří usilují o vaše zdraví nebo i váš život, jsou vaši nepřátelé. Výrobci cigaret vědomě ničí zdraví kuřáků. Výrobci cigaret jsou vaši nepřátelé. Lidé, kteří kouří, obohacují své nepřátele a sami si ničí zdraví a připravují se o dobrý pocit ze života. Vy nepatříte k těm hlupákům, kteří by se nechali takto podvádět a dávali svým nepřátelům další příležitost. Vy jste příliš soudný na to, abyste proměňoval své peníze v dým, špatné zdraví a mizérii. Příliš se milujete, než abyste pokračoval v destrukci své budoucnosti. Místo toho činíte zásadní krok pro své zdraví a životní sílu. Uvědomujete si, že kde kdo může začít kouřit, ale pouze silný člověk dokáže přestat. Vy jste ten, který to určitě dokáže. Milióny lidí, kteří nebyli o nic lepší než vy, to dokázali. Vy máte v sobě mnohem větší sílu než jakýkoliv zvyk. Vždy jste si přál být svým pánem, plně ovládat sám sebe. Teď máte příležitost. Uvědomujete si, že rozdíl mezi přestat a nepřestat kouřit je rozdíl mezi vítězem a poraženým. Nyní je čas dokázat si svou velikost. Nejste nikomu na světě zavázán. Je to vaše svobodná vůle. Sám od sebe jste se rozhodl přestat kouřit. Jste na cestě k vítězství." V dalších sugescích vyjmenujeme klientovi odměny, které ho čekají za jeho rozhodnutí: "Budete snadněji dýchat, lépe spát, zbavíte se kašlání, zvýšíte imunitu proti všem nemocem, zbavíte se většiny zdravotních problémů. Zlepší se váš vzhled, pleť, zuby, váš dech bude příjemný a polibky přitažlivější. Váš sexuální apetit se zlepší, i čich a chuť. Tím, že přestanete kouřit, budete celkově mnohem lepším člověkem, získáte respekt rodiny, přátel, všech lidí, vaše sebedůvěra a sebevědomí výrazně vzrostou, vaše ego se vzchopí a budete se cítit šťasten, budete odměněn pocitem vítěze." Dále připravíme klienta na krizové situace, když dostane chuť na cigaretu. Ty mohou trvat až šest neděl, neboť tak dlouho trvá, než hladina nikotinu klesne na bezvýznamnou hodnotu: "Kdykoliv dostanete chuť na cigaretu, uvědomíte si, že váš život je ohrožen. Okamžitě začnete s deseti hlubokými nádechy a výdechy, vypijete trochu vody. Budete usrkávat vodu několikrát denně. Jednou nebo dvakrát denně vypijete sklenku přírodní ovocné nebo zeleninové šťávy. To jsou jediné přípustné náhražky za kouření. Budete se stýkat s nekuřáky, vyhýbat se kuřákům a místům, kde jste kouřil. Zveřejníte, že jste přestal kouřit. Vsadíte se s přáteli, že už nezačnete. Uvědomíte si, že dovolit si jen jednu cigaretu, znamená prohrát na celé čáře. Této pasti se obloukem vyhnete. Budete číst pozitivně laděnou literaturu, k snadnějšímu překonání následujících týdnů." V této fázi povzbudíme klienta, aby se ještě lépe soustředil, v duchu po nás opakoval a přijal následující ujištění: "Přestávám kouřit. Jsem svým nejvyšším soudcem. Je to mé rozhodnutí. Chci se osvobodit z otroctví tohoto zvyku. Chci být vládcem svého osudu. Chci zodpovídat za své jednání. Jsem zodpovědný za své jednání. Chci být respektován sám sebou i ostatními. Respektuji život, zdraví a sílu. Chci obnovit své zdraví a sílu. Udělám vše, co je v mých možnostech, abych získal znovu zdraví a sílu. Přestávám kouřit. To je můj nejvyšší cíl. Nesnáším zbabělce, kteří se vzdávají. Udělám vše pro to, abych svého cíle dosáhl a zvítězil. Zasloužím si dosáhnout svého cíle. Chci být volný jako pták. Chci být zdravý. Chci být šťastný. Nyní mám vše na dosah ruky. Slibuji sám sobě, že v tomto momentě končím s kouřením. Bůh mi pomáhej." Mentální působení a regrese Nyní podnítíme představivost klienta, aby si ještě drastičtěji představil, co je výsledkem kouření. Provádíme ho nemocnicí, kde trpí lidé následky kouření, necháme ho pozorovat dusící se pacienty, svíjející se v křečích, umírající na různé nemoci. Pak ho necháme pozorovat své vlastní zanesené plíce a prožívat pocity, jak těžce se mu dýchá. V hlubokém tranzu si to dobře uvědomí. Potom použijeme regresi a uvedeme klienta do věku čtyř let. Necháme ho opět prohlédnout své plíce, vychutnávat pocit čistoty a lehkosti dýchání. Pak mu dovolíme prožít svou budoucnost po jednom roce. Necháme ho vychutnat snadné dýchání, pocit vítěze a respekt ostatních lidí. Pak ho vrátíme do přítomnosti a navodíme představu scény, kdy klient proklíná cigarety, jejich výrobce a kouření, viní je ze všech svých problémů. Představuje si, jak leží na břiše na matraci a mlátí do ní pěstmi. Pak ho opět uklidníme a vyzveme k největšímu soustředění, neboť přijde nejdůležitější sugesce. Na ní se shoduji s většinou významných hypnotizérů. Bylo totiž prokázáno, že nejlepších úspěchů se dosáhne změnou identity, tj. v tomto případě změnou identity kuřáka v nekuřáka. Nekuřákem se člověk nestane tím, že nekouří, ale tím, že jeho podvědomí přijme identitu nekuřáka. Při této sugesci užíváme velmi sugestivního hlasu, aby klient nemohl přeslechnout příchod posthypnotické sugesce: "Za několik okamžiků uděláte obrovský krok vpřed. Překročíte hranici mezi dvěma rozdílnými světy. Minulostí, kdy jste se identifikoval jako kuřák, a budoucností, kde budete nekuřákem. Tento svět vám dává příslib svěžesti, síly, pevného zdraví a pocitu zadostiučinění. Vaše sebevědomí závratně vzroste. Budete vítěz. Rozdíl mezi těmito dvěma světy bude způsoben následující post-hypnotickou sugescí, při níž změním vaši identitu. Přijměte ji celým svých srdcem, s plně soustředěnou pozorností, jako kdyby na ní závisel váš život. Vaše dosavadní identita - kuřák - je jednou provždy pryč. Od tohoto okamžiku jste nekuřák. Myslíte jako nekuřák, cítíte jako nekuřák, chováte se jako nekuřák, vychutnáváte pocit nekuřáka." Pak ještě dvakrát zopakujeme posthypnotickou sugesci od věty "Vaše dosavadní identita..." Dáme klientovi chvilku na zažití těchto sugescí a pak jej vyvedeme z hypnózy. Vyzveme ho, aby své cigarety rituálně znehodnotil a zahodil. Závěrečné poznámky Adeptům hypnotického umění je doporučeno, aby si zatím nevymýšleli vlastní sugesce, ale přejali ty, které jsou uvedeny. Jsou výsledkem dlouholeté práce několika hypnotizérů a jejich účinnost je ověřená. Zásadně se volí sugesce pozitivní, pokud možno v přítomném čase, ladící sluchu klienta. Řadí se do logického sledu, aby dobře plynuly a nevyžadovaly velké kotrmelce v myšlení klienta. Celá terapie má motivovat klienta, aby přestal kouřit. Největší zásluhu na úspěchu má posthypnotická sugesce. Vše, co jí předchází, má za úkol zklidnit mysl a připravit ji na tuto důležitou sugesci. Hypnotizér působí pouze na jeden aspekt problému - podvědomí. Hladina jedů v krvi zůstává nedotčena. Pokud by se našla naprosto neškodná substance nebo metoda, která by odstranila i tento problém, kombinací obou by se procento úspěšnosti mohlo zvednout.