Kdysi dávno, v jedné předaleké galaxie se...

... nestalo vůbec, ale vůbec nic.

Vše , co se děje, se stává nám. My jsme tvůrci našeho universa. Jenomže, přestože si tento vesmír sami tvoříme, nevědomky se podřizujeme konvenci. Na konkrétní podobu snů má vliv úplně  všechno. Co jsme kdy viděli, slyšeli, četli. Hráli. Jak nás kdo a kde vychovával (zdravím Harvestera) A tak. Proto se naše vidění vesmíru a jeho obyvatel může potácet od absolutního optimismu až k totální nenávisti. A někde v tomto pásmu, spíše k jeho horšímu kraji, se vyskytují i následující texty.