Uvnitř Kovbojova vědomí vzplanou jako šarlatové šílenství projekce zaměřovačů. Zavrčení, jež se mu vydere z hrdla, jen odráží zesílený řev spalovacích komor, a tank rozrývá hlínu při prudkém obratu doprava, jak se obrací proti radarovému zdroji přilétajícímu od jihu. Kovboj vypne svůj vlastní radar, aby odradil samonaváděcí rakety a naviguje jen podle vizuálních senzorů. Jeho mozek provádí blesková rozhodnutí, neurotransmitéry bubnují na mentálních spínačích jako krupobití a neurofax teď obsahuje celý vesmír plný záblesků: tank a jeho systémy, kukuřici hřmící pod pancéřovými pláty, lístky aluminia blábolící tisíci hlasy a dva nepřátelské korzáry, kteří se vyřítili z noci.

Kovbojův stroj hrozí opustit Zemi, každý jeho spoj sténá napětím a moduly se zbraněmi hvízdají ve větru. Vzduch je plný rozdrcené kukuřice. Tank srovnal se zemí dva ploty. Pak protne temnotu vysoká silueta sila, v optickém zobrazení to vypadá, jako by se k němu hrozivě napřahovala. Kovboj už vidí nepřítele, je to obyčejná helikoptéra, která se k němu rychle blíží ve výši vrcholků stromů a z jejího minikanónu šlehají záblesky. Kovboj vypálí antiradarovou raketu korzárovi rovnou mezi oči; ve stejné chvíli se chobhamský pancíř nad jeho hlavou rozezní zásahy projektilů. Vnější displeje zaplaví jiskry a Kovboj sebou trhne, když přijde o jedno z očí.

Potom už je to za ním a přes otřásající se pancéřování obrněnce slyší řev vrtule helikoptéry, jejíž listy tepají oblohu nad ním. Antiradarová raketa minula cíl: buď bylo ve vzduchu příliš mnoho matoucího aluminia anebo vrtulník vypnul svoje radary včas. Teď se však ozývá další tón, tepelně radiační raketa je zaměřená na cíl a připravená ke startu. Kovboj ji odpálí, strhne tank vlevo a jako z velké dálky ucítí prudký náklon, jak se stroj přehoupne přes vršek kopce a v oblacích obilného prachu sklouzne stranou na svém vzduchovém polštáři.

Vrtulník umírá v nádheře šlehajících plamenů a rozsévá po poli palivo a části výzbroje. V pozadí se jako náhrobní kámen tyčí silo, ozářené mihotavou červení. V rádiu se ozve rozzuřené brebentění, kódovaný křik mikrovln, který je stále zřetelně lidský, nyní zesílený a opakovaný padajícím aluminiem až na hranici blábolení šílence. Korzár přilétající od severozápadu právě uviděl, co se přihodilo jeho druhovi. Tank se pokouší odbočit do protisměru a klouže po hedvábné kukuřici, gravitace a moment setrvačnosti se jej snaží převrátit, a Kovboj cítí, jak mu gyroskopy víří v hlavě a vibrují, stroj je až na samé hranici ovladatelnosti.

Korzárský letoun mu zavyje nad hlavou jako harpyje věštící smrt a Kovboj zahlédne spodní část jeho trupu - rudě ozářenou pohřební hranicí jeho druha. Je to koleoptéra, její turbíny duní v otáčivých krytech na koncích krátkých tlustých křídel, lehké stíhací letadlo, které dokáže vzlétnout kolmo a vznášet se na jednom místě. Za cenu značné spotřeby paliva tak spojuje nejlepší vlastnosti podzvukové stíhačky a helikoptéry. Kovboj doufá, že se mu podaří nalézt slepý úhel protivníka, aby mohl vypálit další raketu, ale hořící palivo nad svahem uvádí jeho senzory ve zmatek a koleoptéra, náhle naklání křídla do prudké zatáčky a vypouští na padáčcích termitové světlice, které planou jako miniaturní slunce. Úhel, který se na vteřinu otevřel, je pryč. Tank se znovu vyhoupne na vrchol stráně a po okraji rudé záře vrhané roztříštěným vrtulníkem uhání k věži vzdáleného sila.

Alternativy se míhají Kovbojovými kapalně krystalovými spínači s plynulou elegancí rozžhaveného elektrického blesku. Nejchytřejší, co může korzár udělat, je držet si tank v dohledu a, aniž by sám něco riskoval, navést k němu ostatní. V tom případě se do něj Kovboj bude muset pustit; ovšem na druhé straně, radar koleoptéry je stále ještě beznadějně zmaten a na infrapásmu nelze tank odlišit od vraku. V tom spočívá Kovbojova šance na únik. Rozhodne se vytočit motory až do červené a ujet do bezpečí Egypta na druhé straně Mississippi.

Ale korzárský pilot musí mít oči ostré jako jednorozměrné singularity, které pohlcují celé světy, anebo má na palubě nějaké neobyčejně citlivé zařízení - že by jeden z těch zvukových detektorů? - protože koleoptéra vyrovná svůj náklon a zaměří se přímo na výfuk tanku. Není o tom pochyb. Kovboj nasadí forsáž a doufá, že někde za obzorem je nějaký úkryt. V padajícím aluminiu nebudou jeho antiradarové střely fungovat a radarem řízené rakety právě tak. Z přídě koleoptéry se mu nedaří odečíst dobrou infračervenou signaturu, takže rakety zaměřující tepelné zdroje nebudou taky k ničemu.