Voříšek byla něžná a zároveň nenávistná přezdívka pana profesora místo obvyklého pes, dobrman nebo doga. Učil latině, řečtině, češtině a filozofické propedeutice, a jeho obětí je nepřehledná řada. Zajisté mi uvěříte, že onen pán působil v Brně kolem roku 1860 - to jsem byl právě v sextě - a že už tam teď neučí.

Voříšek se nám představil tím způsobem, že vešel do třídy a zavíraje za sebou dveře, pravil „Chodové byli strážci českých hranic.“ Potom vzal zasedací pořádek a vyvolal žáka Peťuli. „Chodové byli strážci českých hranic. V pohraničí byli usazeni českými králi a...“ začal vyprávět vyvolaný. „Sedněte! Píši vám tři nedostatečné,“ děl tajemný pan Voříšek. „Cimrman!“ Cimrman, mírně poděšen, začal vykládat něco o tom, že se jim říkalo Psohlavci a dostal čtyři nedostatečné. Třetí vyvolaný nešťastník přeladil obratně vlnu na Jiráskovi Psohlavce a utrpěl rovněž katastrofální neúspěch. „Chodové byli strážci českých hranic,“ opakoval tvrdošíjně Voříšek a borec za borcem si sedal, až veleduch Pečenka dostal jakési božské vnuknutí a odpověděl: „To je věta jednoduchá.“ „Výborně,“ rozjásal se kantor, „píši vám pět velmi dobrých –“ Tím vyšlo najevo, že jde o hodinu češtiny.

No a odsud je možné dokument stáhnout (1 671 812 bytes). Jak si ho správně zobrazit je popsáno zde.