Původní rozhovor se členem hnuti RED SKINS

Proti jakékoliv totalitě!

V suterénu jednoho pavlačového domu jsem po chvíli váhání konečně zaťukal na dveře honosící se hrdým nápisem RED SKINS FRONT. Se smíšenými pocity respektu a případných sympatií jsem vstoupil do nevelké leč účelně pojaté místnosti privátního fitnes "centra". Vzhledem k předešlé domluvě jsem byl záhy uvítán JIRKOU (21), jinak členem jedné pražské party rudých skins.

S: Jirko bohužel zatím není zvykem vídat skina tvého ražení každý den. Řekni nám jak si se k týhle zřetelně levicový alternativě SKINHEADS dostal?
J:No, ta samotná cesta nebyla až zas tak dlouhá. I když jsem se narodil v Čechách, žil až do svých 19 let v Brémách, protože táta je Němec a s mámou jsme se přecejenom raději rozhodli žít v tehdejším Západním Německu. Někdy tak ve 14, to byla taková doba bezůčelného flákání se ulicema, zmlátili místní náckové mýho kámoše z baráku. Zlomili mu tenkrát obě ruce jenom proto, že byl turek. Byl to pro mě šok, ale zároveň mě to utvrdilo v přesvědčení , že pro tyhle zakomplexovaný svině, který jsem pro jejich nebezpečnou tupost už stejně delší dobu nesnášel, nebude na našem světě místo!
Když jsem asi po půl roce přestoupil na "Berußsausbildung mit Abitur", což je něco jako učiliště s maturitou, dostal jsem se do skolního hokejového týmu. Tam jsem potkal partu skvělejch lidí, kteří byli zapojení do místní frakce R.G.R. (Roten Gegen Rechts). Věci se celkem dobře rozjeli, dělali jsme různý akce jako, koncerty,výstavy, info-sessions apod. na který začalo chodit hodně lidí. Ani jsme to nečekali...a pak to šlo samo.

S:Co tě přimělo k návratu do Prahy?
J:Především to vzhledem k svýmu internacionalismu a možná taky trochu době strávený v Německu nechápu jako návrat. Sorry, ale o důvodech bych teď nerad mluvil, prostě jsem tady.

S:Co tady hodlaš dělat?
J:V tomhle smyslu vděčím vůbec za možnost nejakýho zapojení se práce svýmu bratrancovi Erikovi, se kterým jsem si dlouhou dobu dopisoval. Je mu 17 let a s klukama z učňáku si zařídili tuhle skromnou posilovnu. Teď, když jsem v Praze, občas si snimi vyjdu "na procházku" po okolí. No a mimo to jim pomáhám při rozjíždějící se spolupráci s německými red skins z našich centrál a dalších aktivitách se kterými mám přece jenom větší zkušenosti.

S:Jak se diváš ty, jako socialista, na fungování totalitního režimu v Československu?
J:(smích) Není to malinko zavadějící otázka? Vypadá to, jako kdybys podvědomě nacházel souvislost mezi tím co my považujeme za socialimus a tím co tady bylo 40 let! Já jsem socialista snad taky proto, že socialismus je dokonalým opakem toho co se dělo od Stalina v SSSR a i protikladem diktatury "rudé" buržuazie praktikovaný v celém východním bloku a vůbec ve všech podobných totalitních režimech, Čínu nevyjímaje. MY CHCEME svobodnou společnost, vybudovanou zdola na základě přímé demokracie. Prostě vytvořit systém samospráv a jejich zastřešujících orgánů a kolektivního vlastnictví, a NE útlak stejný nebo dokonce horší, než je tomu v "tržních demokraciích", nebo snad líp řečeno v buržuazních diktaturách.

S:V buržuazních diktaturách?
J:A ty snad vnímáš dění v okolním světě jako demokratický proces?! Třída, kterou my ne náhodou nazýváme buržuazií, má "o něco" jiné zájmy, než my a její obrovská moc, opřená o policii, armádu a justici je tu od toho, aby jsme ji do ničeho nemohli nikdy kecat. Rozuměj nikdy. A když se snad občas pro ně stane situace krajně nebezpečnou, uvidíš jak se ty propagandistický žvásty o parlamentní demokracii hodně rychle proměněj v otevřeněj teror mocných - vzpomeň třeba Pinocheta.

S:Jak se ty diváš na tzv. apolitičnost ve skinheadské scéně?
J:V Německu jsou taky takovýhle machos, možná by jsi se divil kam až jsou schopný ve svý nepolitičnosti zajít ve věci tolerování nácků, někdy je to až neskutečný. Navíc mam zkušenosti, že je to spiše otázka lenosti a neschopnosti, než skutečného osobního postoje nebo názoru. Stručně. Je totiž jednodušší o sobě říkat:" Já jsem nepolitický", "politika rozděluje lidi" nebo totální nesmysl "v politice nejsou rozdíli", než se snažit problémy kolem sebe chápat azajímat se o ně ze širšího hlediska. V Německu je hodně S.H.A.R.P. skins s kterými často spolupracujeme na různých akcích - nikdo o nich nemůže říct, že by se považovali za nepolitické skins. Jednou oni pomůžou nám, podruhé my jim. Máme společné cíle, třeba se lišíme v cestách jak k nim dojít, ale pro nikoho to není důvod k jakékoli separaci.

S:Pivo, holky, fotbal?
J:Jasně! Ale neměl by to být "tvůj životní program", mám to jako konýčky. Pivo je samozřejmě O.K. Ve fotbale beru nejvíc W.Brémy a pak jakýkoliv klub s antifa fanoušky, to je to co my tady chybí. Chtělo by to snažit se o podobné antifa fans i tady. Na promiskuitu si nepotrpím a díky Anette ani nemám důvod.

S:Co muzika?
J:Jako malej jsem hrál na trubku, což se po čase ukázalo na..., ale ty jsi se asi ptal spiš na kapely. Je toho poměrně dost, od punku (Normahl, Seein Red, Slime, Ärzte, Miozäm, DOA, Naked Agresion, Blitz, Clash) přes SKA (Specials, No Sports, Ska-gal, Busters) až po "klasické" skinsbandy (Red Skins, Red Alert, Opressed, Angelic Upstars aj.) ale i Rage Against The Machine, Chumbawamba, Rumble Militia.

S:Díkes za rozhovor a hodně zdaru ve vaší činnosti - vzkaz na závěr?
J: REMEMEBER THAT: KARL MARX WAS THE GREATEST ROCK'N'ROLL SINGER IN THE HISTORY!


Rozhovor přetištěný z časopisu "Ret"

1