A já vím jak odcházejí maminky

V červenci začnou se nám toulat
najdřív jen malounko a jen tak mezi dnem
aby nezatměly

Potom jsou dlouho, dlouho z domu
byly daleko
Vypravují, že u nich doma kdysi
žil slepý kovář
A že každý jednou hodil kamenem

Trošičku chrůmají jak poranění ptáci

Jednoho dne musíme maminku jít hledat
do noční trávy
Ráno dojdeme k zarostlé brance
Orosené pne se v plaménku plotním cizí dětství

Potkáme děvčátko a odněkud je známe

Chtěl bych se zeptat, ale nesmím