JSME ROBOTI Pavel D. Kolář , Foto : archív (SEDMIČKA 18 3.1.1992)

V polovině listopadu se jako blesk rozšířila zpráva, podle níž měl v Československu vystoupit legendární KRAFTWERK. Německá skupina, kterou před patnácti lety, někteří považovali za hudební raritu, ale dnes přiznávají, že je jednou z nejvýznamnějších a nejdůležitějších kapel sedmdesátých let. Skupina používající video a projekční plochy v době, kdy o tom ostatní ještě ani neuvažovali, skupina odmítající klasické nástroje jako bicí a kytary coby přežitou minulost, skupina ,kterou už deset let nikdo neviděl na koncertním pódiu. Krátce nato se objevily plakáty oznamující bližší : Pražský Palác kultury, 30.listopadu od 20 hodin. PŘED KONCERTEM V Paláci kultury jsme, hnáni nedočkavostí, skoro o půl hodiny dřív. Využijme tedy času k rekapitulaci historie skupiny.V roce 1970 ji založili spolužáci Ralf Hütter (1946) a o rok mladší Florian Schneider.O rok později založili v Düsseldorfu studio a nakladatelství Klig-Klang a po několika nepříliš výrazných LP přišel v roce 1974 první výrazný úspěch s albem AUTOBAHN.Úspěšné turné po USA o rok později absolvovala skupina už ve své nejslavnější sestavě s Wolfgangem Flürem a Karlem Bartosem a současně vydali další výborné album RADIO-AKTIVITÄT.Po dvou letech strávených převážně na velkých turné přichází album TRANS EUROPE- EXPRESS. V roce 1978 pak vrchol celé tvorby Kraftwerku a celosvětový triumf; nejprve singl DAS MODEL a potom album THE MAN MACHINE. Počátkem roku 1981 vydala skupina album COMPUTER WELT a vyrazila na poslední světové turné. Z připravovaného alba Tour de France, o kterém se mezi fanoušky Kraftwerku hodně mluvilo, vyšel jen titulní singl. Trvalo pět let, než o sobě skupina dala vědět prostřednictvím alba ELECTRIC CAFÉ.A pak nastalo absolutní ticho. Zdálo se , že Kraftwerk patří minulosti.Jenže přišel rok 1991 a s ním album THE MIX, obsahující jedenáct starších skladeb, přemixovaných do nové podoby, textově i hudebně modernizovaných a aktualizovaných. Současně s vydáním alba vyrazila skupina na velké turné. Začala v srpnu ve Velké Británii a po čtyřech měsících dorazila do Českosloveska. KONCERT Je plno.Na pódiu černá opona a za ní se mihne záblesk baterky.Vyvolá bouřlivou reakci v sále. Z reproduktorů znějí první tóny,opona však zůstává zatažená.To Kraftwerk vítá publikum.Teprve když "uvítací" skladba dohraje, opona se dá do pohybu.Objevuje se "pracoviště" skupiny.Jako bychom se ocitli na palubě kosmické lodi.Ovládací pulty s řadami tlačítek, obrazovek a kontrolních světel začínají pomrkávat.Čtyři obrovská projekční plátna v pozadí ožívají. Technika se probouzí. Přicházejí.Čtyři postavy oděné do přiléhavých černých trikotů a černých kalhot.Bez jediného gesta,kterým by dali najevo,že zaznamenali přítomnost publika,kladou ruce do spleti tlačítek. Dunivý zvuk stoprocentně elektronické hudby vyplňuje prostor, ale neohlušuje jako na metalových koncertech.Tělo jako by se přizpůsobovalo monotónně opakovaným rytmům.Po několika minutách doslova cítíme, že nám srdce tepe v rytmu Kraftwerku. Na pódiu neudělá nikdo jediný zbytečný pohyb.Nikdo na sebe neupozorňuje , ani se nesnaží komunikovat s publikem.Nejdůležitější nejsou muzikanti, ale jejich hudba.Jejím prostřednictvím je navázán kontakt s publikem. Všechno dokonale vyjadřuje stylizaci skupiny.Iluzi přetechnizovaného světa nenavozuje jen syntetická,zdánlivě chladná hudba, ale také scéna ozářená studeným světlem zářivek.Muzikanti vše doplňují naprostou eliminací emocí.Skvěle to zapadá do prostředí Kongresového sálu v Paláci kultury. V ostrém kontrastu k nehybné skupině jsou čtyři projekční plátna,kde se střídají retro záběry s počítačovou grafikou a barevnými abstrakcemi, výborně simulující atmosféru skladeb.Rytmicky pulsující písty a hřídele,nárazníky vagónů narážející do sebe v rytmu hudby,dálnice ,po které se valí jeden vůz za druhým. Postupně znějí všechny hity.Aktualizovaná Radioaktivität zahrnující vedle Hirošimy i Černobyl, Trans Europe Express,Metal on Metal a nechybí ani slavná Autobahn s malým žertíkem v úvodu. Auto ne a ne nastartovat. Koncert vrcholí skladbou The Robots,asi největším hitem skupiny,kde stylizaci do rolí robotů přivedli k maximální dokonalosti.Hudba hraje,na pódiu však nestojí ani jeden z hudebníků. Na projekčních plátnech pulsuje nápis WE ARE THE ROBOTS-Jsme roboti-a publikum skanduje společně se skladbou a dalším nápisem,který z plátna v azbuce hlásá JA TVOJ SLUGA,JA TVOJ RABOTNIK.Pak jdou plátna dolů a za nimi stojí čtyři roboti s tvářemi členů skupiny.Otáčejí hlavami a ocelovými pažemi nám kynou. Opona se zatahuje, ale následují přídavky.Když se za doprovodu skladby Pocket Calculator opět rozestoupí,stojí členové Kraftwerku na kraji pódia,V rukou mají miniaturní syntezátory a podávají je publiku.První řady si mohou vyzkoušet, co to znamená hrát s Kraftwerky.Na závěr ještě Boing Boom Tschak a Musique Non Stop.Muzikanti postupně opouštějí pódium. Jako poslední Ralf Hütter.Než odejde,rozloučí se s publikem.Na shledanou. A pak je pódium prázdné.Hudba stále duní Musique Non Stop a opona se pomalu zatahuje.Musique Non Stop nás vyprovází ze sálu. PO KONCERTĚ Bylo to strhující.Obavy,že Kraftwerk už dnes nemá co říci, se nepotvrdily.Koncert byl zážitkem roku.V davu proudícím z Paláce kultury jsem dokonce zaslechl názor,že byl lepší než koncert Rolling Stones na Strahově.Souhlasím.

(c)All Rights Reserved KRAFTWERK