Celý život skloňuji slovo LÁSKA ve všech jeho podobách. Láska je zdlouhavá nemoc, ze které někdy nelze vyléčit… přesto je mi líto těch, kteří touto chorobou neonemocněli. Žili totiž jen poloviční život – život v osamění, bez slastí i utrpení lásky…

Celý život také nesnáším dvě věci: LEŽ a KŘIVDU… může na ně zemřít jakýkoli vztah…

PLÁČ… to je velice zvláštní vyjádření citů… a vlastně úleva… Kdo se dokáže pořádně vybrečet, ať už ze smutku nebo z radosti, je napůli cesty k dlouhověkosti… :c))

NEVĚRA... má nejméně dvě podoby a každá z nich bolí a zasmutňuje. Na rozdíl od fyzické nevěry, která může být pouze jednorázová, je nevěra duševní většinou trvalejšího charakteru a proto snad i více bolestná...

SMRT rodičů smaže jak křivdu tak lásku... smaže čas dětství a dospívání, smaže mnoho let společného života...

DVĚ RUCE máme nejen od toho, abychom si jimi sami na sebe vydělali, ale také proto, abychom šli životem spolu, ne jenom vedle sebe…. Ne všechny párové orgány ale lze takhle mnohostranně využít… :c)

Člověk má znát SVOJI CENU… oba extrémy jsou ale nebezpečné…