Jsou starym ceskym rytirskym rodem, ktery se prvne objevuje na konci patnacteho stoleti,
a ktery pochazi ze severozapdnich Cech, z Teplicka. Jsou pribuzni s Velvetskymi z Nezpecova,
ktery ziskali na pocatku stoleti Velvety jako manstvi k hradu Sukoslav, dnes Kostomlaty pod
Milesovkou. Cast clenu rodu se vystehovla do vychodnich Cech, cast zustala v rodnych Velvetech,
zatimco dalsi se usidlili na jihu Cech, kde prijali jmeno Bejcek (Bycek).
V modrem poli znaku
meli dve bila pstrosi pera a dve ostruhy.
Dalsi zminky se o nich objevuji v souvislosti s koupi tvrze Cichtice na Vodnansku.
Pribik Bejcek z Nezpecova se syny Janem a Vaclavem Bejckem jsou uvadeni jako vlastnici nejen Cichtic,
ale i Male Blanice, dnes Blanice.
Dalsi z prislusniku rodu je zase spojovan s majetnictvim Protivce nedaleko Prachtic.
V sedmnactem stoleti stopy po rytirskem rodu Bejcku z Nezpecova pomalu, ale jiste mizi.
Jan Depolt Bejcek byl pravdepodobne posledni z rodu, o kterem existuji nejake konkretni zminky.
Protoze nemel zadne dedictvi, odkzal sve manzelce Anne Regine z Janovic statek Chomutice a kdyz i ona zemrela,
odkazal ho Jan Depolt Bejcek Ladislavu Kouskovi ze Sobeticek. Pak uz zadne zpravy nemame,
bud rod vymrel, nebo ztratil uplne na vyznamu.
Na stavovskem povstani v roce 1618 - 1620 se podileli bratri Jan, Jindrich, Pribik a Lyther,
ale nebyli souzeni, dostalo se jim odpusteni. Presto Lyther odesl do emigrace, jeho statky ziskali pribuzni.
Pribuzensky byli Bejckove z Nezpecova spojeni s Koci z Dobrse, pany z Vresovic, Janovskymi z Janovic
a dalsimi rody z niziho i vyssiho stavu. Pribik Bejcek z Nezpecova byl v lete roku 1625
spolu s Mikulasem z Kadova a na Malonicich za kmotra sestemu synovi Jana Jiriho Haranta starsiho z
Polzic a Bezdruzic.
Z knihy "Lexikon Ceske slechty", vydalo nakladatelstvi Akropolis 1993
Z jinych pramenů a dosud zjištěných skutečnosti :
Počátkem čtrnáctého stol. byl předek rodu povýšen do šl. stavu - patrně Janem Lucemburským. V roce 1330 již hospodařili příslušníci rodu na manských statcích na severu Čech-
v okolí Teplic. Tehdy se však jmenovali Velvetští z Nezpečova (podle hradu nebo tvrze
Nezpečov - není doloženo). V následujících letech se rod dále větvil, někteří Velvetští odešli
se severu do jihozápadních Čech a přijali jméno Býček, neb Bejček z Nezpečova, nebo též
Velvetský - Bejček z Nezpečova. V roce 1618 se aktivně zapojili do povstání proti
Habsburkům - Jan byl např. členem direktoria, které povstání řídilo, vybíralo daně, najímalo
vojsko a pod. Po porážce povstání na Bílé Hoře byli B. souzeni a jako mnoho jiných rodů
přišli o převážnou část majetku (Tomáš Bílek - dějiny konfiskací). Někteří odešli -utekli
z Čech navždy.
V roce 1620, těsně před Bílou Horou, dostali B. panský stav a polepšení erbu. To však
již byla pouze jakási labutí píseň rodu. V následující době přišli B. o majetek, což mělo
společně s velkým rozrodem za následek postupné zchudnutí rodu. Počátkem 20.stol.
odcházejí někteří opět z Čeh, tentokráte za obživou. Dnes žijí potomci rodu nejvíce v jiho-
západních Čecháh ( na Plzeňsku, Rokycansku a Domažlicku ), ale i v USA, SRN, Rakousku
i jinde.
Práve jste se stali navstevnikem tehle stranky
od 25.1.2000