Zajimave myslenky znameho zahadologa Ericha von Danikena Existuji vzpominky na budoucnost? Vzpominky na cosi, co se znovu vraci? Existuje vecny kolobeh prirody, vecne splyvani casu? Tusi kukla, ze se na jare znovu zrodi v podobe motyla? Citi molekula plynu, ze se podle nevyhnutelneho zakona stane drive nebo pozdeji opet sluncem? Chape myslici bytost, ze je spojena se vsemi prostory vecnosti? Dnesni clovek se lisi od cloveka vcerejsiho nebo predvcerejsiho. Je ustavicne novy, jiny, trvale se obnovuje na pouti nekonecnou cestou, kterou nazyvame Cas. Pochopi cas - a musi jej zvladnout, protoze cas je zarodkem vesmiru, protoze vsechny veky usti do .jeho nekonecnosti. Vzpominky na budoucnost existuji. Vesmir skryva mnoho, o cem dnes nemame ani tuseni. Snad budou nektera tajemstvi objasnena - dnes, zitra, v budoucnosti. Vesmir nezna cas ani jeho pojem ... (Z predmluvy ke knize, autor) Napsat tuto knihu byl stejne odvazny cin, jako ji cist. Vedci ji zaradi jako utopii na index knih, o nichz je lepe nemluvit, protoze se jeji nazory a dukazy nehodi do pracne slepene mozaiky zkostnatele skolni moudrosti.Laikove, zneklidnovani i ve spanku vidinou budoucnosti se stahnou do ulity dobre znameho sveta pred moznosti, ba dokonce pravdepodobnosti, ze nase minulost je jeste zahadnejsi, smelejsi a tajuplnejsi, nez vsechny uvahy o budoucnosti. Je totiz jiste, ze v nasi tisice a miliony let stare historii neni cosi v poradku. Hemzi se neznamymi bozstvy, ktera navstevovala v kosmickych lodich s posadkou starou dobrou Zemi. Nalezame zde tajne zbrane, ba dokonce zbrane hromadneho niceni a krome nich dalsi nepredstavitelne technicke vedomosti, jez nam xcasti jeste dnes zustavaji nedostupne. Ani s nasi archeoogii neni vsechno, jak by melo byt. Tam nalezame nekolik tisic let stare elektricke baterie, tu zase podivne bytosti v dokonalych vesmirnych skafandrech, opatrenych platinovymi sponami. Setkavame se s patnactimistnymi cisly, ktere nevypocital zadny elektronicky stroj. Zkratka v nejtemnejsim staroveku nachazime cely arzenal nepredstavitelneho. Avsak kde se vsala schopnost nasich prapredku vsechno to nepredstavitelne vytvorit? V nasem nabozenstvi se take ledacos nerymuje. Vsechna nabozenstvi shodne slibuji lidstvu blaho a pomoc, take prastari bohove slibili totez. proc sve sliby nesplnili? Proc naopak pouzili proti primitivnim lidem supermoderni zbrane? A proc se dokonce chystali lidstvo znicit? Smirme se s myslenkou zhrouceni systemu predstav budovaneho cela tisicileti. Nekolik malo let presnych vyzkumu podkopalo myslenkovou budovu, v niz jsme se citili tak utulne. Tajemstvi skryte v knihovnach tajnych spolecnosti jsou znovu objevovana. Epocha vesmirnych letu nepreje tajemstvi. Kosmonautika mirici ke Slunci a hvezdam sonduje pro nas i v propastech minulosti. Bohove a knezi, kralove a hrdinove opet vystupuji z temnych hrobek. Musime se zmocnit jejich tajemstvi. Mame prostredky k dukladnemu - a pokud o to budeme opravdu usilovat - i k uplnemu odkryti nasi skutecne minulosti. Badani o staroveku se musi prestehovat do modernich laboratori. Archeologie se musi s nejcitlivejsimi pristroji odebrat na zpustla mista davno znicenych mest. Nadsenci pravdy musi opet zacit pochybovat o vsech pohodlnych a dobre zavedenych nazorech. Bohove sereho davnoveku zanechali zretelne stopy. Dovedeme je cist a desifrovat teprve dnes, diky kosmonautice. Je nam prece tak blizka - lide minulych tisicileti vsak o ni nemeli ani tuseni. Tvrdime, ze v davnoveku zazili nasi predkove navstevu z vesmiru. Ackoli dosud nevime, kdo byli tito inteligentni nepozemstane a ze ktere vzdalene planety se k nam vydali, presto prohlasujeme, ze tito "cizinci" cast tehdejsiho lidstva vyhubili a zaroven stvorili noveho, patrne prvniho cloveka rodu homo sapiens. Takove tvrzeni otrasa samotnymi zaklady peclive a dukladne budovane myslenkove stavby. Tato kniha se pokousi podeprit je dukazy.