(*3.12.1871, Čimelice; + 20. 8. 1945, Nová Paka)
Malíř, grafik, sochař a profesor kreslení v Turnově.
1887-94 studoval na pražské akademii (M. Pirner), později na akademii v Bruselu.
Cestoval do Paříže a do Holandska. V roce 1895 se vrátil do školy a pokračoval
ve studiu. Dále vstoupil do Ecole des Bearex-Aels v Paříži. Po prvé vystavoval
r.1895 v Praze. Od počátku 90. let byl členem S.V.U. Mánes společně s kolegy ze
školy Mařákovy, Sequensovy, Ženíškovy a Myslbekovy. Vystavoval již na první
výstavě spolku. Na jeho návrh byla vydána první publikace Mánesa.
Zápasil o vlastní existenci, maloval oltářní obrazy (pro Čimelice), restauroval
obrazy a vyučoval ve šlechtických rodinách kreslení a malbu. Z figuralisty se
stává krajinářem. Působil na reálce v Nové Pace.
Výstavy:
V Rudolfinu – obraz Noc na Prahou
S.V.U. Mánes – obraz Zimní večer
Obraz sv. Václava v kapli na Orlíku
V Turnově vystavoval 9 krajin – Na pasece, U potoka.
Maloval motivy po způsobu Chitussiho prosycené vzduchem a světlem
Ladislav Stehlík vypráví o malíři Josefu Jelínkovi ve své knize Země zamyšlená:
Oltářní obraz (v Čimelickém kostele) přivolal jiné vzpomínání na Alšova druha,
malíře Josefa Jelínka, jehož kolébka stála v chudé světnici zdejšího mistra
krejčovského. Tento nadaný chlapec se dostal na malířská studia do Pirnerovy
školy na přímluvu svého slavného krajana, který s ním byl i později v dobrých
přátelských stycích a dostal od svého chráněnce obrázek své rodné mirotické
chaloupky. Své malířské vzdělání doplňoval ještě na uměleckých školách v Paříži
a Bruselu, velmi podstatně se podílel na prvních výstavách Mánesa a Umělecké
besedy, vyučoval kreslení i malbě v mnoha šlechtických rodinách, ve zdejším
kraji jeden čas u Schwarzenberků na Orlíku, v jehož hradní kapli je od něho
oltářní obraz. Jelínkův styk s "mánesáckými" vrstevníky byl jistě důvěrný;
Antonín Hudeček, v jehož tvorbě převažuje krajinářství, namaloval pro svého
přítele olejový portrét jeho paní, jejíž krásná tvář upoutala i Maxe Švabinského,
ale v tomto případě už k portrétování nedošlo. I Josef Jelínek byl citlivým
portrétistou. Zemřel v Nové Pace, svém dlouholetém školním působišti, jako
profesor kreslení v srpnu pětačtyřicátého roku.
Jakékoliv příspěvky či připomínky, včetně ukázky tvorby rád uvítám.
Josef Žák, josefzak@volny.cz