Tenhle příběh se odehrál v minulosti. Jednou v noci jsem si vyrazila společně s mými přáteli do klubu. V našem městě žádné kluby nebyly a tak jsem každou sobotu cestovali hodinu a půl, abychom si užili. Já a moji přátelé jsme se připravovali podle jistého rituálu. Oblékla jsem si bílou bavlněnou košili s vysokým límcem a protkanou třpytivou krajkou, která trošku odhalovala moje poprsí. K tomu ostře vykrojené bavlněné kalhotky a černé, přiléhavé kalhoty, které se vzadu zapínaly na zip. Anna si oblékla modré sametové šaty a Shelby obyčejné džíny, kožený korzet a černý pršiplášť. Kvůli tomu plášti jsme z ní dělali srandu, ale pozdě v noci se nám hodil. Tom si nevzal nic kromě toho, že mu trčely vlasy jako hřebíky.
Tomovo auto byla stará plečka, která občas klekla, ale rozhodli jsme se, že to riskneme a pojedeme do města. Mě a Shelby bylo pouze devatenáct a tak jsme nemohly pít, ale Shelby znala barmana a přinesla pití i pro mě. Dala jsem si během večera tři rumy s kolou a k tomu ještě šest kol navrch. To nebylo málo. V klubu se pilo ze čtvrtlitrových papírových kelímků. Asi dvě hodiny před zavíračkou jsem si uvědomila, že potřebuji na záchod. Odešla jsem na dámský záchod, ale všechny toalety byly ucpané a skoro přetékaly, a já si na žádnou nemohla sednout. Jít na pánský bylo nemyslitelné. Co kdybych tam vešla a viděla někoho čůrat? Co kdyby tam byly jenom mušle? Musela bych si na jednu obkročmo sednout. Tohle byla jedna z mých fantazií, ale bála jsem se to udělat. Skutečně, kdyby mě nikdo viděl, pomyslel by si, že jsem hrozně perverzní. A tak jsem se rozhodla, že to vydržím, dokud se nedostaneme domů. Někdy jsem to zadržovala úmyslně, i doma, protože se mi líbilo držet to v sobě a pak to mocným proudem pustit (samozřejmě jenom do záchodu). Byla to taková malá neřest, o které jsem nikomu neřekla. Věděla jsem, že cestou domů se auto bude otřásat a já budu muset napnout svaly, abych to udržela, což bude pro můj klín velmi příjemné.
Těsně před zavíračkou jsme odešli k Tomovu autu, ale nechtělo startovat. Do té doby to bylo trochu nepohodlné, ale cítila jsem, že to budu muset vydržet než se dostaneme domů, ačkoliv jsem se věděla, že se to protáhne. Vytočili jsme tři áčka, abychom přivolali asistenční službu. Řekli nám, abychom zvedli přední kapotu a čekali. Čekali jsme. Nikde nikdo. Párkrát kolem bloku projel policejní vůz, ale jinak byla ulice prázdná. Po dvou hodinách jsem začala přešlapovat.
"Je ti něco?" zeptala se Shelby.
"Hmm… musím si dojít na záchod."
"Čůrat?" zeptala se.
"Ano."
Tom se probudil a podíval se na mě. "Tak jdi za auto a udělej to. Nikdo tě neuvidí."
"Víš, Tome, pro holky není snadný vystrkovat zadek na celej svět." Řekla Anna.
Styděla jsem se jenom pomyslet na to, že bych to udělala. Stáhnout si kalhoty a čůrat rovnou za autem? Nikdy. Mehledě k tomu, že mě bolelo břicho a moji přátelé uslyší jak si prdnu. (Řeknu vám, že v těch dnech jsem byla hodně bázlivá).
Shelby se na mě ušklíbla. " Vykašli se na to. Musíš čůrat. Tady nikdo neuvidí tvůj zadek, kromě nás, prostě se nebudeme dívat."
"Ne," řekla jsem. "Můžu počkat. Není to tak zlý."
Čas míjel a tlak v mém močáku rostl neuvěřitelně rychle. Podívala jsem se na hodinky a uvědomila si, že čekáme dvě a půl hodiny. Čtyři a půl hodiny od té doby, co se mi poprvé chtělo jít na záchod. Dělalo se mi špatně. Anna kouřila cigaretu. Tom sklesle zíral na ulici. Ještě dvakrát kolem projelo fízlácký auto.
"Může se někdo otrávit tím, že se nevyčůrá, když to potřebuje," zeptala jsem se neurčitě.
"JO," řekl Tom. "Ale trvá to pár dní, nebo tak nějak. Vyčůrej se, jestli musíš. Bůh ví kdy se tu ti kluci objeví. A bude trvat nejméně hodinu, než se dostaneme domů."
Zavrtěla jsem hlavou a soustředila jsem se na to, abych vytlačila z hlavy bolest plného měchýře. Svírala jsem stehna těsně k sobě. Na čele se mi perlil pot. Měla jsem závrať. Škoda, že jsem nešla na pánský záchod, když jsem měla možnost. Povytáhla jsem si kalhoty, tak že mě trochu tlačily do rozkroku. Snad mi to pomůže. Sedla jsem si a předklonila se. To mi trochu ulevilo od tlaku. Tak jsem to mohla držet o chvilku déle. Ale jestliže asistenční služba nepřijede brzo..
Nenápadně jsem se začala rozhlížet po nějakém vhodném místě, kdybych musela čůrat. Asi třicet metrů od nás byl keř. Byl skoro půl metru vysoký. Kdybych si za něj dřepla, nikdo z ulice by mě neviděl, nebo tak maximálně hlavu a ramena. Určitě by ho nenapadlo, že čůrám. Přemýšlela jsem o tom, kousek popojít, dřepnout si za keř, stáhnout si kalhoty a udělat to. Cítila jsem bodavou bolest v mém klíně a přestala přemýšlet. Dala jsem si ruce mezi nohy.
"Hej," řekla Shelby, "támhle je popelnice popelnicí."
"Cože?" předstírala jsem pohoršení, ale uvnitř jsem cítila něco jiného. Věděla jsem, co tím myslela, a ta myšlenka mě hodně vzrušila, ale dělala jsem, že mě to nezajímá.
"K čemu popelnice"?
"Stoupni si za ní a čůrej," řekla.
"To nepůjde! Počůrala bych si kalhoty!"
"Jasně, ale když se trochu přikrčíš."
"Neudělám to," bože, ale chtěla jsem.
Usmála se a podívala se na moje hodinky. Uplynula další hodina. Teď to bylo pět a půl hodiny, co se mi poprvé chtělo na záchod. Cítila jsem, že mi rozkrok, kvůli tomu jak jsem seděla, začíná ochrnovat, ale bylo mi lépe. Ale co když se počůrám do kalhot, protože ztrácím citlivost? Vstala jsem a ucítila, že mě tam bodá tisíce jehel a špendlíků a k tomu se ještě přidal příšerný tlak, že se to nedalo snést. Začalo se rozednívat. Jak se můžu vyčůrat, když bude světlo? Pak mě jistě někdo uvidí a bude jedno jestli schovám za keřem nebo ne.
"Myslím, že půjdu za keř," řekla jsem.
"konečně nápad," řekla Anna. "Nikdo si tě nevšimne."
"Ale co když mě tam někdo uvidí sedět na bobku? Napadne je co tam dělám. Proč se někdo schovává za keřem? Co když kolem projedou policajti a zatknou mě pro veřejné pohoršení? Co když…?
"Půjdu s tebou," řekla Shelby. "Stoupnu si před tebe a roztáhnu plášť, takže tě nikdo neuvidí."
"Dobře," řekla jsem.
Shelby kráčela ke keři a já se belhala za ní.
"Opravdu hezký místo," řekla. "kdybych musela čůrat, udělala bych to tady, rovnou vedle tebe." Stoupla si před keř a roztáhla paže, takže mi plášť poskytoval úkryt. "Dělej," řekla. Bázlivě jsem vykročila za keř vedle ní a rozepnula si kalhoty. Když jsem si svlékla kalhoty, byla to taková úleva, že jsem se chvilku bála, že si je počůrám, a najednou jsem ztuhla. Nic se nedělo. Roztáhla jsem doširoka nohy, trochu se přikrčila, sundala kalhotky i kalhoty na stehna. Potom jsem si dřepla, kolena trochu od sebe, takže můj klín byl pár centimetrů od keře. Nechtěla jsem si ani trochu počůrat oblečení a doufala jsem, že když pořádně roztáhnu kolena, všechny kapky dopadnou na zem. Keř mě šimral na kolenou. Chladný ranní vítr mi foukal na nohy a zadek a já se cítila lépe. Alespoň se konečně vyčůrám. Nejdříve jsem nemohla čůrat, protože jsem čekala tak dlouho. Bála jsem se, že jsem si něco poškodila a budu muset jít k doktorovi. Zpanikařila jsem. Pak to začalo jen pomalu odkapávat. A pak to přestalo.
"Nemůžu čůrat," řekla jsem.
"Určitě můžeš," řekla Shelby zpoza pláště.
"Potrvá to věčnost," pomyslela jsem si, když jsem vycedila pár dalších kapek. Proč nemůžu čůrat? Tlak v močáku byl mučivý. Zatlačila jsem a trochu si uprdla, přesně jak jsem se obávala, ale bylo to velmi tiché. Kdyby mě Shelby slyšela, nedala by to znát. Ani se nepohla. Přestala jsem tlačit a trochu se uvolnila. Najednou, z ničeho nic, to ze mě začalo stříkat přímo proti keři. Překvapilo mě to, protože to stříkalo skoro rovně, místo aby to padalo dolů na zem, jak jsem očekávala. Výtrysk přestal, o chvilku později neočekávaně začal, a potom opět přestal. Tlak v močáku náhle stoupl a tušila jsem, že to bude gejzír, tak jsem se na to duševně připravila. Odměnou mi byly dva krátké výstřiky, bylo to šílené, protože mi to dělalo opravdu dobře, ale necítila jsem skoro žádnou úlevu. Vnímala jsem jak proud moči dopadá mezi listy před mým klínem. Jak jsem prudce chcala, listy se ohýbaly a moje kundička se rozechvěla, což mi dělalo neuvěřitelně dobře. Potom proud opět ustal. Čekala jsem.
"Můj bože," pomyslela jsem si, "to jsou muka. Bože ať se konečně vychčiju!" Konečně jsem zatlačila celým tělem. Instinktivně jsem prohnula záda. Kolena jsem roztáhla od sebe, až keř začal trochu šustit. Mohutně jsem tlačila dolů břišní svaly a chtělo se mi zavzdychat, ale ovládla jsem se. Močová trubice mě pálila a cítila jsem jak jde ztuha, skoro křečovitě. Potom se ozvalo hlasité syčení a ucítila jsem vlhkost a začala jsem mocně chcát, rovnoměrný proud stříkal nahoru a potom dolů, až za prostředek keře. Cákalo to tak daleko, že jsem bála, abych nepočůrala Shelby nohu, ale pak se stočilo k zemi. Viděla jsem malé větvičky jak pod mým proudem ohýbají. Syčení bylo ještě hlučnější, když jsem napínala a potom zase uvolňovala svoje tělo a cítila jsem trochu trapně, ale na druhou stranu jsem se nestarala, ačkoliv mám ten zvuk ráda. Byla jsem velmi tichá, dech se mi chvěl, jak mě zaplavovala úleva, a dívala jsem se jak ze proud z mého klína stříká do oblouku. V životě jsem nechcala tak silně. Zatlačila jsem stehna troch dopředu, míříce přímo na suché listy, abych viděla, jestli je trefím. Trefila. Mezi nohama jsem ucítila jinou vlhkost a můj klitoris ztuhnul, což mi umožnilo, abych si ten proud lépe vychutnala. Myšlenka, že mě někdo uvidí už mi nebránila v tom, abych přestala. Nemohla jsem přestat, i kdybych chtěla.
"Je ti dobře?" zeptala se Shelby. Celou dobu stála ke mně zády, s rozpaženýma rukama, aby mě kryla pláštěm.
"Hmmm." Bylo všechno, co jsem řekla, protože mě stravovala rozkoš z toho, že si mohu vyprázdnit měchýř.
Zdálo se, že to zabere věčnost, než se úplně vyprázdním.
Mocný proud trval dlouhou dobu, déle než kdykoliv předtím. Konečně slábnul, až z něho byl tenký pramínek, ale ještě chvilku jsem počkala, protože jsem se necítila úplně vyprázdněná. Dvakrát jsem silně vystříkla a nakonec vytlačila pár kapek. Teď jsem věděla, že je po všem. Hlasitě jsem zavzdychala a nestarala jsem se, co jsem provedla, nebo jestli to někdo ví. Keř přede mnou kompletně promočený. Pošoupla jsem se trochu dozadu, natáhla si kalhoty a zapnula si je. Když jsem si stoupla, nohy se mi třásly, ale uklidnila jsem se, když jsme se společně se Shelby vracely k autu.
Tom s Annou se mě zeptali, jestli mi je lépe. Kývla jsem a sedla si na zem. Cítila jsem mokro v klíně, ale nebylo to čůrání. Byly jsme hrozně vzrušená a chtěla jsem něco navíc. Položila jsem si ruce na prsa, abych zakryla ztopořené bradavky. Shelby se na mě podívala a neřekla nic, ale oči jí jiskřily.
Chlapi ze servisu přijeli o hodinu později. Celou cestu domů jsem přemýšlela, jaký je to báječný pocit sednout si na bobek, roztáhnout nohy, čůrat do keře a vidět a cítit jak to ze mě stříká. Když jsem se konečně dostala domů, lehla jsem si do postele a udělala jsem si jeden z nejsilnějších orgasmů v životě.
Shelby a já jsme nikdy o té noci nikdy nemluvily. A až teď mě napadlo, že se možná zajímala o vodní sporty. Shelby, ať jsi kdekoliv, děkuji ti.
© 2000