Přivítání na úvod : jsem rád, že jste zavítali na moji stránku. Zde můžete nalézti stručný popis toho, co a kdy je nového. A taky rozcestníček k dalším stránkám.
|
27. února 2000
Bohužel, Návštěva v salónu ještě není hotova, zato je ale hotova stránka, ve které odpovídám na dotazy zaslané anonymně prostředníctvím formulářů. Její název je Co na to říct? a stabilně ji najdete v sekci Tlachy.
21. února 2000
Béhé, béhé. Netlučte mě, ale tento týden nic. Teda ne tak úplně. Trochu jsem napřel svůj um k dokončení změn na svém webu, aby všechny stránky vypadaly podobně. A navíc jsem přihodil ještě jednu zvláštní stránečku, která shrnuje to nejlepší z textů, jež tady mám.
A co Vás čeká příště? Příště si budete moci přečíst, jak to vypadá, když se v Japonsku navštíví Salón. Jaký? Nechte se překvapit. ;o)
14. února 2000
Nakonec jsem to vymyslel tak, že dnes si dáme další pokračování Velkého výletu. Na řadě je Středa a celý výlet najdete v sekci Japonsko.
A co Vás čeká příště? Sorry, teď vážně nevím. Ale co kdybych Vám nasliboval zase nějaké fotky? Šlo by to?
7. února 2000
Tak tu máme slibované "vysvětlení" podstaty mého výzkumu. Naleznete jej v sekci Tlachy a jmenuje se Prvotní experimenty.
A co Vás čeká příště? Musím se dobrovolně přiznat, že zatím nevím. Buď nějaké fotografie nebo další (konečně) pokračování Velkého výletu a nebo možná konečně první část fantasy povídky, kterou už píšu strašně dlouho, ale stále s ní nejsem spokojen. No, nechte se překvapit.
31. ledna 2000
Dnes přináším dvě obrazové reportáže. Obě se nalézají v sekci Akce v části Foto Galerie. Prvních devět fotografií je ze setkání s Howadoorem, Vitáskem, Kakofem a Zelínem v jedné nejmenované brněnské putyce. Viděli jsme se sice po víc jak roce, ale ani nám ta přestávka nijak nepřišla. Otázka zní : Jaký závěr z toho vyvodit? Asi jsme si nechyběli. :o) To je tím, že existuje internet, kde se lidé "vidí" denně, přestože jsou vzdáleni 8 000 km. No a pro ty, jež nejsou "fajnšmekry" naší skupiny, máme tamtéž fotografie jiné, mnohem zajímavější. Japonská mládež slaví každý leden svůj velký svátek - dvacetiny. Stávají se plnoletými a mohou konečně volit. Je s tím spojena slavnost, při které se dívky oblékají do krásných barevných kimon, hoši pak do obleků, někteří ovšem stále ještě do tradičního. Zatím přináším jen pět fotografií, další jsou stále ještě ve fotoaparátu. Tak někdy přístě. :o)
A co Vás čeká příště? Pokusím se formou povídky alespoň částečně vysvětlit, cože to vlastně dělám za vědu a pokusy. Ale nemusíte se bát, nebude to vůbec míněno vážně, takže to doufám nebude pro Vás nuda.
"Tak jak nám to dneska teče?", zahlaholil ve dveřích vědátor, přicházející na denní směnu.
"Je to na kočku", kostatovala místo pozdravu směna noční. "Jeden vzorek se po půlnoci přetrhl."
"Co to je za blbost? Ještě dva týdny jsme přece nic takového nečekali."
"Co já vím? Asi byla chyba někde ve výpočtech nebo co. Možná že působí ještě nějaký faktor, který jsme zatím neobjevili", vyslovoval svůj názor noční dozor.
23. ledna 2000
Zatím mi to vychází, tak jak jsem si předsevzal. Nový týden, nový příspěvek. Tentokrát je to popis toho, jak se narodil můj syn. Nese název Jak jsem rodil. Nalézti jej můžete v části Tlachy.
A co Vás čeká příště? Tentokrát to budou nějaké fotografie, konkrétně z restaurace, kde jsem byl s Howadoorem, Vitáskem, Kakofem a Zelínem (ti úchyláci si tam dotáhli i ženskou, jako bych jim nestačil já) a aby Vám to nepřišlo málo, přidám nějaké fotografie z japonského svátku dvacetiletých - pár šikovných dvacítek v kimonech.
17. ledence 2000
Jak jsem již dávno nasliboval, tak konečně přináším fotografie svého potomka. Nalézti je můžete, jak jinak, ve fotogalerii.
A co Vás čeká příště? Konečně vyprávění o tom, jak to všechno na sále proběhlo. Jmenovat se bude : Jak rodím já. A abych Vás správně navnadil, tak malá ukázka :
"Tak budu nosit brýle", prohlásil jsem po příchodu od oční lékařky.
"A já rodím", řekla na to moje žena. Evidentně se snažila zlehčit mou vážnou situaci, což se mi ale ani za mák nelíbilo.
"Konečně líp uvidím na ty japonské školačky v uniformách", začal jsem rozvíjet teorii svého života se čtyřma očima.
"Ale já vážně rodím", nedala se žena.
"A já jsem papež", odvětil jsem značně ironicky.
"To teda nejsi", zatvářila se žena uraženě. "Náhodou jsem jeho fotku viděla v novinách."
4. ledence 2000