Lovec (fantasy) | Víc než ... (fantasy) |
|
Tak už jsou tu povídky dvě, ale furt mi to přijde málo. Na dalších zhruba třech se pracuje, ale bohužel nemám tolik volného času, kolik bych si přál a tak se jejich dokončení oddaluje. Občas se zastavte a uvidíte, kam jsem pokročil. :o)
Snad budou ostatní stejně dobré, ne-li lepší než tyto a tudíž bude mít pro Vás cenu se občas vrátit. :o)
13.4.2000
|
Kůň si odfrkl a pohodil hlavou. Na malou chvíli vypadl z rytmu, ale téměř okamžitě své kroky znovu srovnal. Méně zkušený jezdec by si jeho chyby vůbec nevšiml a ti ostatní by jí zase nepřikládali žádného významu. Pravděpodobně kámen na cestě nebo myší díra. Muž v sedle však znal svého koně dobře. Mohl se na jeho reakce spolehnout mnohem pevněji, než na pomoc kohokoliv z lidí.
23.7.2000
|
Něco bylo špatně. V první chvíli nevěděla přesně co. Byl to jen takový pocit. Neurčitý pocit nebezpečí. Chtěla se soustředit, ale nešlo to. Ve vzduchu se zableskl meč. Naleštěná čepel odrazila záři plamenů. Ozval se odporně křupavý zvuk a ona uviděla jak nad ní přelétá uťatá vlčí hlava. Pomalu se otáčela a odstřikovala na všechny strany kapky krve.
Zmizela za kruhem světla vrhaným ohněm a téměř současně se kousek od ženy ozval pád bezhlavého těla do trávy. Slyšela hrabání nohou ve smrtelné křeči. Nemohla si pomoci. Začala křičet. Byla to čarodějnice, která za svého života viděla spoustu hrozných věcí, ale teď a v tuto chvíli se nedokázala ovládnout.
Ústa jí přikryla mohutná dlaň.
Tuto stránku má na svědomí © Josef Němec III., 13. dubna 2000 |