|
1) Při vstupu do restaurace čekejte, až se Vás ujme servír či servírka a odvede Vás ke stolu. Zásadně se nepokoušejte posadit ke stolu o své vlastní vůli. Budete vyvedeni z restaurace a do pasu Vám bude vraženo hanko Barbar.
2) Okamžitě do sebe nalejte studenou vodu, jež Vám servírka předloží, a vzápětí požádejte o další. Několikrát zopakujte. (Žádné obavy, voda je v Japonsku zdarma.)
3) Jídlení lístek si prakticky vůbec neprohlížejte. Kdo si vybírá, vypadá jako nerozhodný člověk a takový je v místní společnosti odepsaný. Nejlepší postup je otevřít menu na libovolné straně, zapíchnou do něj prst a to, na co ukazuje, si okamžitě objednat. A pokud možno dvojitou porci. A tři misky rýže.
|
5) Zatím co čekáte na své jídlo, ignorujte srkavé zvuky od okolních stolů. Není třeba závidět, na každého se dostane. Maximálně můžete občas na někoho obdivně pokynout, pokud se mu zadaří obzvláště hlasitý srk. Nezapomeňte své čekání prokládat "odkašláváním" (po našem chrchláním), případně hlasitým popotahováním. Čím jste hlučnější, tím požíváte ve společnosti větší úcty. Pozor, zásadně nesmrkejte, dopadnete jako v bodě 1).
6) Jste-li v restauraci se svojí manželkou, ignorujte ji. Raději si čtěte časopis. V žádném případě se na ni nedívejte nebo, nedej bože, na ni nemluvte.
7) Jste-li v restauraci se svojí přítelkyní, můžete s ní přibližně co pět minut prohodit jedno slovo. V žádném případě se však na ni neusmívejte.
|
9) Těsně před přinesením jídla si neopoměňte otřít ruce vlhkým ubrouskem, jímž Vás vybavila servírka současně se studenou vodou.
10) Zásadně nežádejte o lžíci a pokud je Vám omylem přinesena, nepoužívejte ji. To dělají jen změkčilci, kteří jsou následně odvrženi společností a nezbude jim, než spáchat harakiri, nejlépe právě dotyčnou lžící. Pravý Japonec používá k jídlu jedině hůlky a lžící si tak maximálně obouvá boty. Nemějte obavu, že se hůlkami nenajíte, postup je velmi jednoduchý : miska s čímkoliv se přiloží těsně ke rtům a její obsah se přelije do dutiny ústní, případně rovnou do žaludku. Není-li obsah dostatečně tekutý, využijí se hůlky k přehrnutí špatně tekuté stravy z misky do úst, případně se jimi strava potlačí krz krk rovnou do žaludku.
|
12) Miso širu, nebo-li polévka, se nejí lžící, ale pije, a je většinou velmi horká, téměř vařící. V žádném případě ji nefoukejte a ani nečekejte, až vychládne. Naprostému opaření jazyka zabráníte tak, že polévku srkáte. Zde platí jeden fyzikální (?) zákon : čím hlasitější srk, tím menší popáleniny. Na polévku máte dva, maximálně tři srky. Podaří-li se Vám však svým srkem přehlušit televizní zpravodajství, je Vám povolen jeden srk navíc.
13) Jídlo nekousejte, ale polykejte celé. Při jídle se začněte silně potit a zvyšte intenzitu popotahování na dvojnásobek až trojnásobek, stejně tak hlasitost. Nezapomeňte se tvářit tak, jako byste si právě opařili nejen rty, jazyk, ústa, hltan a žaludek, ale taky tenké střevo, tlusté střevo a konečník. Je celkem vhodné naznačovat, že jste si dokonce propálili díru ve spodním prádle.
|
15) Kávu nebo čaj, jež Vám přinesou po jídle, do sebe obraťte dřív, než servírka stihne odejít. Případné opařeniny způsobené nedostatečným srknutím zanedbejte.
16) Účet se platí u pokladny u východu z restaurace. V žádném případě nenechávejte spropitné, Japonci by nevěděli co s ním. Po probdělé noci by je nakonec museli odevzdat na policii a podrobit se křížovému výslechu a detektoru lži. A to si přece nezaslouží, když Vás tak hezky nasytili.
17) Závěrečné zhodnocení : V japonské restauraci zaplatíte za asi desetinu času, jež byste ztrávili v české restauraci, přibližně pětinásobek ceny, jež byste platili v české restauraci, ale zato ušetříte na spropitném a krásně si popálíte ústa, takže dalších 14 dnů nic nejíte a tak je vlastně pobyt v japonské restauraci podstatně levnější, než v české.
Navíc se nemusíte bavit s manželkou.
 
off - line |
|
|
| Tuto stránku má na svědomí © Josef Němec III., 9. července 1999 |