Tak jsem se onehdá díval na film. Byl to film z videopůjčovny. A byl to „Blade" (Blejd). Celkem obstojně trochu nově pojaté upíření, tedy film o zabijácích upírů. Jak měl Jára Cimrman v jedné svoji hře : Ty potvory Vám vlezou všude a strašně rychle se množí. A tihle upíři jsou prý taky všude. Akorát to množení tam nějak nebylo.
Jenže podle názvu tohohle příspěvku je Vám zajisté zřejmé, že o upírech tu mluvit nehodlám. O co mi teda vlastně jde a kdo za mnou stojí? Nestojí za mnou nikdo, jinak bych musel pracovat a né kecat „do webu", a jde mi o to, že jsem ten film viděl dvakrát, jednak proto, že když už jsem za něj vyhodil ty peníze, tak ho musím taky řádně okoukat, druhak proto, že byl skutečně dobrý a mít víc času, podíval bych se na něj ještě potřetí.
Ovšem díváte-li se na film podruhé, většinou se v některých pasážích už tak trochu nudíte a začínáte přemýšlet. A ačkoliv jsem to nečekal, stalo se to i mně. Otřesný zážitek. Najednou, zcela nechtěně, jsem si začal klást otázky : Proč ti hnusní, krvežíznivý, brutální, zlí, olezlí a sadističtí upíři jsou v naprosté většině jen a jen běloši? Proč ti skvělí, téměř dokonalí, hodní, milí, dobří a za všech okolností spravedliví zabíječi upírů jsou v převážné většině černoši? A proč, když se mluvilo o „jídle, potravě, krmivu" byli ukazováni jen a převážně Asiati?
No uznejte, takové blbé otázky při tak skvělém filmu, to už jednoho ročílí. Musel jsem si dát další misku buráků. A jak jsem je tak loupal a křoupal, v hlavě mi to ještě víc zaskřípalo (co ono to v těch burácích vlastně je?) a já si vzpomněl na děsnou legraci, kterou se ženou vždycky máme, když se tady v Japonsku díváme na americké filmy. V každém americkém filmu, co tu jde v televizi, totiž vystupuje alespoň jeden Japonec (no dobrá, minimálně Asiat) v roli více než jen pouhého statisty. Vždycky se tomu strašně smějeme a tvrdíme, že Japonci mají drsňáckou cenzuru a film, kde by nějaký Japonec nebyl, se tu nesmí vysílat. (To je vážně k popukání, obzvláště uvědomíme-li si, že my donedávna měli cenzuru a ve filmech musel vždy vystoupit alespoň jeden čestný zasloužilý soudruh, když už ne rovnou tajemník ONV.)
Jenže co když je to jinak? Co když se už nesmí točit filmy, ve kterých by se nevyskytovali zástupci všech ras? Už nejde o to, aby byl film dobrý, aby měl myšlenku, ale aby si nikdo nestěžoval, že tam chyběla ta či ona barva pleti. Ono to může dojít dál, ono se bude muset pečlivě vybírat, kdo koho vlastně smí zabít, kdo může hrát ty dobré a kdo ty zlé, koho může sežrat žralok a kdo musí přežít a už scénáristi budou muset s tímto dopředu počítat, jinak jejich scénář, jakkoliv dobrý, nikdo nepřijme.
Už jsem z toho začínal být celý takový nervózní a začal si uvědomovat, jak asi budou vypadat filmy za pár let, začaly se mi ježit vlasy a přemýšlel jsem, zda bude možné udělat nové barvy pro film Tři oříšky pro Popelku a prince tak trošičku přitmavit, když v tom, naštěstí, se na obrazovce objevily nějaké ty litříky krve, já zapomněl na všechny ty blbosti a dál se věnoval likvidaci buráků, zatímco Wesly Snipes se věnoval likvidaci upírů. Mimochodem, velmi působivě.
Upřímně řečeno, myslím, že tentokráte se režisérovi výběr postav skutečně vydařil. Oni se asi ti bílí fakt víc hodí na padouchy a ti černí na jejich zabíječe. Padouch je totiž většinou malý podvraťák, zatímco jeho likvodátor musí mít nějaký ten sval a muskulaturu či co. A jak jsem se tak na sebe díval před spaním do zrcadla, tak jsem si uvědomil, že zas vymýšlím kraviny, místo abych konzumoval, co mi Hollywood předloží.
Jenže když on je člověk duše hloubavá a občas přemýšlí i o čem nemá.
P.S. A víte, že jsem si tady, v Japonsku, při sledování filmů v originálním (anglickém) znění všiml jedné zajímavosti. V každém třetím movie z Hollywoodu se pronese alespoň jedno slůvko v Japonštině. Proč, když Číňanů je desetkrát tolik? No radši toho nechme a pojďme do hospody.
P.P.S. Tak jsem viděl film „Soldier" a musím říct, že to Hollywood napravil. Ti hodní a dobří byli převážně bílí a ti zlí oškliví byli taky převážně bílí. Takže je to spravedlivé. :o)
| Tuto stránku má na svědomí © Josef Němec III., 25. listopadu 1999 |