Mariana
/: Na holou zem uléhá Mariana:/
pohledem do mraků, k duze přikována.
                     
/:Už sedmý den v žalu svém ponechána:/
a postel z kamení už je rozestlána.
/: Pod hlavou drn, z květů šat, zvedá dýku:/
pak hrdlo opouštějí s krví slova díků.
/: Jen metrů pár za ní pluh hrne hlínu:/
odpověď ve hvězdách, co nesou stopy činů.


 lukas.sosnovec@seznam.cz

Zpět - písně index

Homepage