Všechny rutinní zkoušky prováděl Frank Poole krátce předtím, jenže nepovažoval za zaručené nic, o čem se nepřesvědčil, jednat opačně je totiž ve vesmíru spolehlivý recept na sebevraždu. Prošel důkladně všemi testy Bettiných funkcí a přezkoumal její vybavení; i když neměl být mimo loď déle než třicet minut, přesvědčil se, že obsahuje veškeré zásoby pro čtyřiadvaceti-hodinový pobyt. Pak požádal Hala, aby otevřel výstupní otvor, a odpálil se ven do hlubiny.

Loď vyhlížela přesně tak, jak ji viděl při svém minulém výstupu - až na jeden podstatný rozdíl. Dříve byl natočen talíř velké směrové antény zpět podél neviditelné dráhy, kterou se Discovery ubírala - zpět k Zemi, která obíhala tam vzadu, v těsné blízkosti hřejivých plamenů Slunce.

Teď, když ji neorientovaly už žádné řídící povely, nastavila se mělká mísa automaticky do neutrální polohy. Mířila vpřed, souběžně s podélnou osou lodi - a proto cílila do bodu velice blízkého planoucímu terči Saturnu, dosud ještě měsíce cesty vzdálenému. Poole zauvažoval, kolik problémů je ještě očekává, než Discovery dosáhne svého tak vzdáleného cíle. Když se zahleděl bedlivěji, bylo možno spatřit, že Saturn není přesný kotouč; po obou jeho stranách bylo patrné cosi, co ještě neozbro-jené lidské oko nikdy předtím nespatřilo - lehké zploštění způsobené existencí prstenců. Jak nádherné to asi bude, říkal si, až jim ten neuvěřitelný systém obíhajícího prachu a ledu vyplní celou oblohu a až se Discovery stane věčným měsícem Saturnu! Jenže i když toho dosáhnou, bylo by to nadarmo, kdyby se jim nepodařilo zároveň obnovit spojení se Zemí.

Znovu zaparkoval Betty asi sedm metrů od paty anténní konstrukce, a ještě než otevřel výstup, předal řízení kapsle Ha-lovi.

„Jdu ven,“ informoval Bowmana. „Všechny ovládací funkce v pořádku.“

„Doufám, že je to tak. Jsem zvědav, jak vypadá ta jednotka.“

„Budeš ji mít během dvaceti minut na zkoušečce, to ti slibuju.“

Nějakou chvíli bylo ticho, Poole zvolna splýval k anténě. Poté uslyšel Bowman, který sledoval výkon z velitelské sek-ce, jak Poole supí a bručí.

„Nevím, jak to s tím slibem bude; jedna z těch matic se nějak zasekla. Snad jsem ji moc utáhl - hopla - už to povolilo!“

Pak bylo znova dlouho ticho; nato Poole křikl:

„Hale, otoč reflektor z kapsle o dvacet stupňů doleva - dobré - děkuji.“

Kdesi v nejhlubších vrstvách Bowmanova vědomí zacinkal ten nejtišší z výstražných zvonečků. Odehrávalo se cosi ne-zvyklého - nic, co by bilo na poplach, jenom zvláštní to bylo. Několik vteřin se musel mořit přemítáním, než vůbec příčinu postihl.

Hal příkaz vykonal, ale nepotvrdil ho, jak jindy bez výjimky činil. Až bude Poole se svou prací hotov, budou se na to muset podívat...

Venku na anténní konstrukci měl Poole příliš mnoho co dělat, než aby si něčeho mimořádného povšiml. Rukou v ruka-vici držel onu oplatku plněnou obvody a popotahoval ji ven z její štěrbiny.

Konečně povolila a Poole ji podržel před sebou v bledém slunečním světle.

„Už ji mám venku, prevíta,“ prohlásil všeobecně k celému vesmíru a trochu také k Bowmanovi. „Podle mne vypadá pořád ještě perfektní.“

Zmlkl. Jeho oči postřehly náhlý pohyb - tady v prostoru, kde se nic pohybovat nemohlo a nemělo.

Ulekaně vzhlédl. Stínohra kreslená dvojicí reflektorů z kapsle, jichž použil k prosvětlení míst zastíněných před Slun-cem, se od něho začala posunovat dál a dál.

Snad se Betty odpoutala; možná že ji nedbale stabilizoval. Ale pak, ohromen natolik, že v jeho vědomí nezbylo místa pro strach, spatřil, že kapsle směřuje přímo na něho, plnou silou svých trysek.

Byl to pohled do té míry neuvěřitelný, že zmrazil všechny jeho reflexní mechanismy; nepokusil se vůbec vyhnout řítící se nestvůře. V posledním okamžiku nabyl opět hlasu a vykřikl: „Hale, plný proti...“ To už však bylo příliš pozdě.

V okamžiku nárazu se Betty pohybovala stále ještě dosti pomalu; na rychlé akcelerace nebyla ostatně ani stavěna. Avšak i při pouhých patnácti kilometrech za hodinu představuje půltuna hmoty smrtící sílu, na Zemi právě tak jako ve vesmíru...

Uvnitř Discovery sebou po přervaném výkřiku Bowman trhl tak, že ho jen pojistné pásy udržely v sedadle.

„Franku, co se stalo?“ volal.

Odpověď nepřicházela.

Volal znovu. Znovu bez odpovědi.

Pak se venku před širokými pozorovacího okny něco posunulo v jeho zorném poli. Spatřil, ohromen neméně než Poole, že je to kapsle - a že e plnou silou vzdaluje ke hvězdám.

„Hale!“ křikl. „Co se děje? Plný protitah na Betty! Plný protitah!“

Nic se nestalo. Betty byla dále urychlována na své scestné pouti.

Pak se objevil skafandr, tažený za ní na konci bezpečnostního lana. Jediný pohled stačil, aby Bowman pochopil to nej-horší. Zplihlé záhyby neklamně prozrazovaly skafandr, který je bez tlaku a otevřen do vakua.

Stále však ještě tupě vykřikoval, jako by mohl zaklínáním přivolávat nazpět mrtvé. „Haló, Franku... Haló, Franku... Máš mě na příjmu?... Máš mě na příjmu?... Zamávej rukou, jestli mě slyšíš... Snad máš v nepořádku jen vysílačku... Za-mávej rukou!“

A tu, jakoby v odpověď na jeho naléhání, Poole mávl.

Na okamžik pocítil mravenčení v koříncích vlasů. Slova, jež chtěl vyrazit, mu odumřela na náhle zprahlých rtech. Ne-boť věděl, že jeho přítel už nemůže být naživu; a přece zamával...

Křečovitý záchvat naděje a strachu pominul v okamžiku, kdy emoce vystřídala chladná logika. Kapsle, stále ještě urychlována svým motorem, škubala břemenem, které vlekla za sebou, to bylo vše. Poolovo gesto bylo jen ozvěnou po-sunku kapitána Achaba, když jeho mrtvola připoutaná k bokům bílé velryby ještě kynula posádce Pequodu na její cestě do záhuby.

V pěti minutách zmizela kapsle i její satelit mezi hvězdami. Po dlouhou dobu za ní hleděl David Bowman do prázdna, které se prostíralo na milióny kilometrů před ním, až k cíli, jenž pro něho nyní asi zůstane nedosažitelný. Jen jedna myš-lenka mu neustále bušila v mozku.

Prvním člověkem, který dosáhne Saturnu, bude Frank Poole.

No a odsud je možné dokument stáhnout (431 706 bytes). Jak si ho správně zobrazit je popsáno zde.

V případě, že raději originál, než překlad, stahujte odsud (137 986 bytes). Tento dokument je zde vystaven přesně v té podobě, v jaké ho "vyplavil" internet (KnihZ ho nijak neupravoval).