English
Tensing v Krabčicích vznikl v únoru 1995. Jenže nikdo z nás, kteří jsme se scházeli pořádně nevěděl, co to vlastně Tensing je. Měli jsme nejasnou předstvu, kterou jsme si udělali díky tomu, že jsme viděli koncert Tensingu Norsko a z toho, že jeden z jeho týmů uspořádal víkendovku v Krabčicích. Nikdo z nás ale neměl žádnou zkušenost s jeho vedením. Ale chtěli jsme něco dělat.
Pan farář Erdinger byl ten muž, který do Krabčic pozval Tensing Norsko. A s jeho pomocí incializoval jeho syn Miki vznik Tensingu. Když tedy vystal problém jak dál, obrátil se pan farář na Českou Ymku s prosbou o pomoc. Tam mu řekli o možnosti získat zahraniční dobrovolníky pro práci v Krabčicích. Evropská aliance Ymek má program, který se jmenuje Dobrovolníci pro Evropu (Volunteers For Europe). V rámci tohoto programu je možno získat dobrovolníka pro práci v místním sdružením YMCA. Česká YMCA se obrátila na tento program se žádostí o vyslání dvou dobrovolníků, kteří by přijeli do Krabčice a pomohli by zde s rozjetím Tensingu.
Přes realativně pozdní žádost se našli dvě dobrovolnice z Norska, které byly ochotny přijet do Krábčice a strávit zde necelý rok. Byli ještě některé problémy se jejich materiálním a finačním zabezpečením tady v Krabčicích, ale díky společnému usilí Ymky v ČR a Diakonie v Krabčicích se to povedlo. Na začátku zaří obě dvě přijely do Krabčic. Obě dvě právě ukončili střední školu.
Na obrázku vlevo jsou obě dvě. Ta nalevo je Marit, ta na pravo Gro.
Marit : Pochází z Trondheimu (střední Norsko). Ve svém domovském Tensingu dělala dirigentu a této činnosti se hodně věnovala i v Krabčicích.
Gro : Pochazí z jednoho ostrova blízko Arendalu (jižní Norsko). Nejvíce jí bavil tanec.
Jejich materiální podmínky nebyly zrovna dokonalé. Bydleli ve Staré škole - v budově, kde se schází Tensing. Byla postavená před 200 lety a je to na ní vidět. Protože je z kamene, je tam pořád zima. Není tam ústřední topení, jenom kamna v každé místnosti. V prosinci se teplota v kuchyni pohybovala kolem 5 ° C. Naštěstí pro ně se po Novém roce přestěhovali do jinam.
Od samého začátku se s nadšením pustili do práce. Neměli to jednoduché. Nejdříve tady byla jazyková bariéra, kdy jenom málokdo z nás uměl či spíše se odvážil mluvit anglicky nebo německy. Ony samozřejmě česky neuměly, i když na konci pobytu u nás už rozuměly velmi mnoho.
Další problém byla naše uzavřenost a stydlivost. Vůbec jsme si nevěřili, že by jsme mohli dokázat to, které nám navrhovali. Dalo jim to dost práce, aby jsme se otevřeli a dělali věci, které by nás před tím ani nenapadly.
Byl vidět rozdíl mezi výchovou v Norsku a u nás. Ony byly mnohem samostatnější, mnohem sebevědomější, mnohem více si stály za svým názorem a dovedly ho prosazovat než většina z nás.
Postupem času tahle bariéra padala a my se změnili. Na většinu z nás zanechali nesmazatelný dojem. Ukázali nám nejen, co je to Tensing a jak se má dělat, ale i mnohem více. To, že každý člověk může dělat věci, o který si sám myslí, že je neumí nebo že je na ně příliš důstojný. Prostě nám otevřely oči a my jsme se uviděli novýma očima. Nevím, ani zda jsme jim pořádně poděkovali. Tahle stránka slouží taky jako poděkování.
Po necelém roce se vrátily zpátky do Norska, kde nyní studují. Na pobyt u nás stále vzpomínají. Jsme stále s nimi v kontaktu. Dokonce nás byly několikrát navštívit a několik lidí od nás je navštívilo v Norsku.
Když klikneš myší na obrázek zvětší se.
Tuto stránku mám díky
Chceš také domovskou stránku zdarma ?
Poslední změna: