No, tak jsem tady. Po tom, co jsem prodělal v těch minulých devíti měsících, ať tedy tohle honem kouká být lepší!

Při tom tlačení a hekání jsem se rozhodl, že celou tuhle záležitost budu brát ohromně statečně. Ale když jsem se konečně vydral ven, čím se mi za tu statečnost odměnili? Vyjukaně čučeli, povykovali: "On nekřičí!", a nakonec mě nedůstojně ponížili. Obrátili mě hlavou dolů a plácli mě přes prdel.

Tak jsem jim poskytl, co si přáli, a zařval jsem jak tur. To už byl úspěšnější kousek. Sotva skončilo plácání přes prdel, podrobili mě dalšímu nedůstojnému obřadu: začali projevovat posedlý zájem o moje přirození. Zřejmě se devět měsíců nemohli dočkat, až se dozvědí, jakého jsem pohlaví, no prosím, to beru, ale trochu zdrženlivosti by tedy rozhodně neškodilo.

Tak, a než se stačím rozkoukat, zabalí mě do deky a strčí mě do náruče Jí. "Jů, ty jsi náš malej klasaveček, vid'?" A začne vrkat. "No ty si pěkňoučkej chlapečet, vid'?"

Tedy vzdor kýčovitému ňuňání to byla chvíle docela zajímavá - poprvé jsem měl možnost podívat se do tváře ženě, která mi po celých devět měsíců byla samohybným domovem.

Musím říct, že nevypadala zrovna nejlíp. A já tedy fakt nevím, k čemu ty potoky slz.

Ne že by brečela jen Ona. Přes rameno jsem jí viděl druhou polovici toho spiknutí - Jeho. No, a ten na tom byl ještě hůř - bledý, rozklepaný a pro změnu i Jemu se hrnuly po tvářích slzy.

Vypadá to, že tady venku nedají bez brekotu ani ránu. Tak co mi zbývalo než se k nim přidat, a pořádně nahlas.

Jenže jeden jim holt nevyhoví. Před minutou byli celí zoufalí, že neřvu - a teď najednou v jednom kuse zase: "No tak, neplač, chlapečku náš, hodnej, hodnej, neplač..."

Tak hergot, co vlastně chtějí?

Celý ten první den byl jedno nedůstojné ponížení po druhém: přestřihli mi životodárné spojení s Ní. Umyli mě, zvážili mě a navlíkli mě do příšerného kombinézovitého hábitu. Ale než celá tahle procedura skončila, uvědomil jsem si jednu důležitou a velkou pravdu, totiž že moji rodiče jsou na mně naprosto závislí a okamžitě reagují na sebemenší změnu nálady na mé straně.

Stručně řečeno, začalo platit významné základní pravidlo: TADY TO MÁM NA POVEL JÁ!

No a odsud je možné dokument stáhnout (66 036 bytes). Jak si ho správně zobrazit je popsáno zde.